Aryna Sabalenka opět po čase vytáhla na povrch zapeklitou a vleklou diskuzi stejných peněz v tenise. Poslední dobou vidíme hlavně pokrok technologický, ale už méně pokrok názorový. Na tuto staromódnost a zatvrdlost naráží dokola pořád ty stejné skupiny obyvatelstva. Nadřazenost pohlaví sice neexistuje. Nebo existuje? Tenistky o tom ví své. Proč nemají stejně peněz jak muži? Zaslouží si je? Na rovné dělení prize money si posvítí první díl nové rubriky 15:40 Davida Vařílka, analytických glos na aktuální témata, méně či více výrazná, v tenisovém světě, na kterou se můžete těšit každou neděli v 15:40.
Svoboda, rovnost, bratrství, to jsou hesla Velké francouzské revoluce, která začala v roce 1789. Dávná minulost, že? Jsou to o všem hodnoty, které přetrvávají a jsou důležité i v dnešním světě. Historicky se ženy snaží dostat na stejnou úroveň jako muži a poslední dobou to ve všech oblastech života spěje k lepšímu. I když zdání může klamat, tak i ve sportu. Už nejsme na začátku 20. století, kdy se ženy na olympiádě ani nemohly zúčastnit všech disciplín. Podle studií BBC z roku 2017 má dokonce 83 % sportovních odvětví stejné prize money pro muže i ženy (mezi nimi alpské lyžování, biatlon nebo atletika). Situace se nadále zlepšuje, ale otázka stejných peněz tu bude nejspíše ještě dlouhou dobu.
Na Grand Slamech hrají méně setů, tráví na kurtu méně času, nehrají tak rychle, tak razantně, nesleduje to tolik lidí (právě z televizních práv je většina příjmů turnajů). Toto je reálný výčet všech argumentů, proč by ženy neměly mít na WTA ani Grand Slamech stejné finanční odměny jako muži. Na Grand Slamech tomu tak už delší dobu však není. Jako první k rovným prize money přistoupil v roce 1973 US Open. Ostatním turnajům velké čtyřky to trvalo déle, Australian Open začal vyplácet stejné peníze v roce 2001 a za dalších pět a šest let se přidaly Roland Garros a Wimbledon.
Proč to na Grand Slamech jde a na okruhu WTA nikoliv? Vždyť přece tady je to rozhodně méně férové (na WTA i ATP se hraje shodně na dva vítězné). Všichni chceme, aby všechno bylo fér, ale nic není fér. Ženy totiž nikdy sami nerozhodly, že nechtějí hrát pět setů.
Když se podíváme do minulosti, ještě před tradicí hraní na dvě vítězné sady, zjistíme, že mezi lety 1891 a 1901 hrály ženy americké mistrovství, předchůdce dnešního US Open, na tři vítězné sety. Následně ale rada Americké tenisové asociace rozhodla (v radě byli samí muži), že pětisetové zápasy jsou pro ženy příliš namáhavým úkolem a počet setů zredukovala. Několika tenistkám se to nelíbilo, protože obešly jejich názor. O nás bez nás zase na scéně? Muži nastolili tradici v ženském tenise a teď se zejména mužům nelíbí, že by ženy za zápas na méně vítězných setů měly dostat stejně.
V roce 1976 po legendárním utkání "Battle of the Sexes" neboli bitvy pohlaví (1973) mezi Bobby Riggsem a Billie Jean King chtěly ženy opět hrát na tři vítězné sety, ale vedení ženského tenisu to zamítlo. Přesto se od roku 1984 do roku 1998 hrálo na pět vítězných sad WTA Finals. Zrušení pětisetových bitev nastalo kvůli špatnému plánování a slabému hodnocení televizních diváků.
V dnešní době už si ani většina tenistek nedovede představit hrát na pět setů. Tato možnost ani není tématem, jelikož je stále více pravděpodobnější, že se zboří tradice u mužů a i oni začnou hrát jen na dva vítězné sety.
Takže se na to podívejme detailně. Na dva vítězné hrají ženy kvůli tradici a rozhodnutí v minulosti, na WTA a ATP není v počtu setů rozdíl a hraje se na dva vítězné, mužské tělo je stavěné na větší tělesnou zátěž než ženské, a tak pět hodin tenisu pro chlapa může být jako 3 hodiny pro ženu. Menší sledovanost neznamená menší kvalitu! Ženský tenis se naopak hodně mění a posouvá do agresivnějšího a pestřejšího módu, takže pokud raději sledujete muže, koukněte někdy i na ženy a objevte jejich krásu. Tedy nejenom tělesnou, ale i herní.
Pokud jim nechcete snížit peníze, přidejte jim práci. Jenže to, že tenistky hrají na Grand Slamech kratší zápasy a na Tour stejně dlouhé, neznamená, že se liší práce mimo kurt. Tam musí všichni makat na maximum, pokud chtějí být nejlepší na světě. Příprava můžu a žen probíhá stejně náročně.
"Myslím si, že ženy si zaslouží být placeny stejně jako muži. Obětujeme hodně. Pracujeme velmi tvrdě. Není to tak, že nic neděláme a platí nás stejně. Úroveň je pravděpodobně jiná. Muži jsou silnější, ale mi na kurtu necháváme taktéž spoustu práce. Myslím si, že si zasloužíme, aby nás platili stejně," řekla po US Open světová jednička Aryna Sabalenka.
Aryna Sabalenka says female athletes deserve to be paid the same as men:
— The Tennis Letter (@TheTennisLetter) September 10, 2023
“I think women deserve to be paid the same as men. We sacrifice a lot. We work really hard. It’s not like we’re doing nothing & they pay us the same. We deserve to be paid the same. The level is probably… pic.twitter.com/jhiiLlB7Zi
Ono ani stejně práce neznamená stejně peněz. Největší propast ve financích mezi pohlavími je ve fotbale. Ženy všechny zápasy hrají ovšem taktéž 90 minut. Jenže tradice a především divácká sledovanost je úplně někde jinde než u tenisu. A vidina stejných peněz v ženském a mužském fotbale je naopak v nedohlednu.
Za vše můžou televizní práva, která jsou hlavním zdrojem příjmu. Už sice neplatí slova Pierre de Coubertina, že "žena je na sportovním kolbišti tvorem nežádoucím", ale stále větší televizní pozornost táhnou ve světě sportu muži.
Ale i fotbalistky vykonávají tu stejnou práci jako jejich kolegové. Samozřejmě, že pokud budeme chtít všude dorovnat prize money žen mužů, zvládnou to sporty po ekonomické stránce? A není třeba se zastavit nad tím, jestli mužští sportovci nejsou přepláceni?
Vždyť třeba na letošním Masters v Římě si Daniil Medveděv vydělal dvakrát tolik, co Elena Rybakina na stejném místě, ve stejný čas za stejně odehraných zápasů. Měl dvakrát tolik práce?
Do roku 2033 chce Ženská tenisová asociace WTA, aby ženy na turnajích kategorií 500 a Masters 1000, největších turnajích po Grand Slamech, braly stejně peněz jako jejich mužští protějšci. Do roku 2027 by se tak mělo stát na turnajích konaných ve stejné destinaci.
Pozitivní krok, který docení tento finančně velice náročný sport a úsilí tenistek. Pokud byste pořád nesouhlasili, vezměte v potaz, že například ve finančně rovném biatlonu závodí biatlonistky na kratších tratích.
Z právního hlediska se na problematiku zaměřila Denisa Kubová Linhartová v knize Rovné odměňování žen a mužů v profesionálním sportu, která odborně analyzuje systémy odměňování ve fotbale, basketbale a tenise.
Pokud ženy hrají na dva vítězné sety a muži na tři,nemají právo na stejné peníze.Pokud hraji muži i nženy stejný počet setů,tedy na dva vítězné,měly by ženy dostávat stejné peníze.Pokud to není možné,tak podle sledovanosti turnajů mužů a žen.A ta není stejná!