Noční zápasy tenistů a tenistek jsou poslední dobou klasikou, na kterou jsme si zvykli, ale hráčům se nelíbí. V žádném jiném sportu nejsou sportovci nuceni k pozdním šichtám, tak jako v tenise. Proč hrají i po třetí hodině ranní? Není lepší zápasy přeložit na jiný volný kurt a odehrát je dříve? Jakou roli v tom hraje byznys? Na problematiku nočních tenisových zápasů si posvítí čtvrtý díl rubriky 15:40 Davida Vařílka, analytických glos na aktuální témata, méně či více výrazná, v tenisovém světě, na kterou se můžete těšit každou neděli v 15:40.
Většina z vás o půl páté ještě spí, některým zbývá pár minut do pracovního budíku a tenisté občas dohrávají zápasy. Ne, toto není žádné sci-fi, ale skutečnost. Horší je, že tenista po nočním zápase nemusí často na další noční směnu, ale do práce už odpoledne. Nikdo se pak nemůže divit, že svůj výkon z večera nezopakuje. Pověstná večerka, kterou rodiče dávají svým malým dětem, je zavedena na pár turnajích. Jednou z takových výjimek je Wimbledon, kde se chodí na kutě v jedenáct večer. Jenže jsou v tenisovém světě spíše extrémnější turnaje, kde hráči zdravý spánkový rytmus mohou těžko dodržovat.
„Nejsme zvířata, jsme lidi zvyklí na svůj biorytmus, taky potřebujeme někdy spát,“ prezentoval svou nespokojenost český tenista Jiří Veselý.
Občas to vypadá, že si slova Marilyn Monroe vzaly ATP, WTA i ITF k srdci. Možná by stálo za to, se zeptat proč tomu tak vůbec je. Proč se v tenise hrají noční zápasy? Proč se v tak pozdních hodinách žádné jiné sporty nehrají?
Když si připomeneme pár sportů, tak žádný z nich nekončí po půlnoci. Například Liga mistrů ve fotbale končí v jedenáct, velké atletické závody končí často podobně kolem desáté nebo jedenácté, Formule 1 pořádá taktéž pár nočních závodů, ale všechny končí před půlnocí.
Večerní zápasy v tenise mají svoje místo, zejména z hlediska prime-timu vysílacích práv. Tenis je globální sport, a i když se někde hraje v noci, na jiném místě si diváci užívají odpolední show.
Se zápasy během takzvané "night session" se to nesmí přehánět, aby se stihly odehrát. Na druhé straně, v případě skreče, může program rychle skončit. Možná je otázkou, kde najít balanc. Jenže jaký balance hledáme? Balanc mezi byznysem a zdraví hráčů?
Nutno podotknout, že problém s krátkými večerními zápasy je ojedinělý, zatímco nekonečný program je písní poslední doby.
Nedávno na tento problém poukázal Alexander Zverev, který ve druhém kole turnaje v Pekingu dohrál noční zápas s Alejandrem Davidovichem Fokinou dvacet minut před třetí hodinou ranní.
"Jsem šťastný, že jsem vyhrál. Samozřejmě je těžké hrát do tří hodin do rána. Nejsem si jistý, jestli bylo dobré rozhodnutí nechat nás na tomto kurtu. Myslím si, že mohli změnit dvorec. Je tu hodně dobrých kurtů v areálu, kde bychom mohli hrát. Nejsem přesvědčený o tom, že jsme měli čekat na zahájení zápasu do půlnoci, abych byl upřímný," řekl po zápase olympijský vítěz z Tokia.
Ano, kurtů bylo hodně, jenže se tu naskytlo pár problémů, proč pořadatelé zápas nemohli přeložit. Nebo mohli? Sice by o zápas přišli ti, kteří si kupovali lístek na hlavní (diamantový) kurt, kde stály nejlevnější vstupenky více než ty nejdražší na druhý největší kurt, ale pošetřilo by se zdraví hráčů. Šly by taktéž dva velké zápasy proti sobě, a to by se nelíbilo majitelům práv.
Podtrženo, sečteno, rozhodl a rozhoduje byznys.
Samotný Zverev má zkušenosti i s mnohem delšími zápasy. Loni v Acapulcu, na turnaji, kde byl kvůli svému chování ve čtyřhře vyloučen z dalšího pokračování, dohrál první kolo s Jasonem Brooksbym po proměněném mečbolu ve 4:54. Tento zápas se zapsal do historie jako ten, který skončil vůbec nejpozději.
Alexander Zverev sice drží nejpozději skončený zápas, ale největší zkušenosti s takovými zápasy má britský veterán a trojnásobný grandslamový šampion Andy Murray. Brit dokončil své zápasy po půl třetí celkem čtyřikrát, naposledy po pěti hodinách a čtyřiceti pěti minutách boje proti Thanasi Kokkinakisovi ve druhém kole Australian Open 2023. Zápas dohráli 5 minut po čtvrté hodině ranní (třetí nejpozdější finiš v historii).
„Vím, že nikdo úplně neplánoval, že to takhle skončí (ve 4 ráno), vstupuje do toho celá řada dalších faktorů jako délka předchozích zápasů a tak dále. To chápu. Ale jako sport si zkrátka nemůžeme dovolit v tomhle pokračovat. Hrají snad v NBA nebo na fotbalovém MS ve 4 ráno? Musí být daný nějaký bod, za který se už nepůjde," zmiňoval po utkání Murray - Kokkinakis John McEnroe.
Pokud chce světový tenis vyslechnout názory svých hráčů, jiná možnost mu nezůstane. I ze zdravotního hlediska je důležité spát více hodin v noci, než přes den. Už vůbec pak nemá cenu se bavit o nějakých osmi hodinách, které jsou optimální pro dospělého člověka.
Dalším problémem, který ne vždy ATP nebo WTA vyřeší, jsou další zápasy tenisty, který absolvuje noční zápas. Přece nemůže jít hrát hned druhý den třeba ve tři nebo ve čtyři, to nedává smysl.
„Daleko od ideálu. Na kurtu jsem skončila v jednu v noci a odpoledne mám být zase na kurtu, i když se ještě nehrály jiné zápasy prvního kola. Ozývám se málokdy, ale teď musím říct, že podmínky měly být férovější. Chovejte se líp ke svým hráčkám,“ postěžovala si po prohraném zápase s Liudmilou Samsonovou v Pekingu Petra Kvitová.
Někdy se takovému rozhodnutí organizátoři nemohou vyhnout, obzvlášť pokud jde o závěrečné finálové utkání. Nebo můžou? I finálové utkání by mohlo začít o nějakou tu hodinu později. Stačila by troška vůle. Stále se ovšem točíme kolem otázky, jestli by se měly noční zápasy hrát.
„Je opravdu zvláštní, že se o nás pořadatelé nestarají. Žádala jsem o více času, ale řekli mi, že to nejde,“ řekla v srpnu po jasně prohraném finále Masters v Montréalu Samsonova. Ta nastoupila do finálového zápasu hodinu a půl po vítězné třísetové bitvě s Rybakinou.
Důležité je podotknout, že na rozdíl od diváků, kteří odejdou z kurtu rychleji nebo vypnou televizi hned po skončení zápasu, pro tenistky a tenisty je cesta do postele mnohem delší. Tělo má vysokou hladinu adrenalinu a hráč se potřebuje projet na kole (rotopedu), aby vyšlapal laktát, protáhnout tělo ve formě strečinku, najíst se a odbýt si mediální povinnosti. Za 3 nebo 4 hodiny může usnout, dřív ne.
Nářky na noční zápasy, které zesílily už na začátku roku po již zmíněném utkání mezi Kokkinakisem a Murrayem, vyslyšel právě australský Grand Slam. Nově se připojí k Roland Garros a začne už v neděli. První kolo se rozprostře do tří dnů.
"Naslouchali jsme zpětné vazbě od hráčů a fanoušků a našli jsme řešení, které minimalizuje pozdní konce zápasů a zároveň umožňuje slušný a férový program na hlavních kurtech," uvedl ředitel Australian Open Craig Tiley.
Den navíc nemohou přidat menší turnaje, kde by se měli pořadatelé zamyslet nad nějakým bodem, přes který zápasy nepůjdou. I za cenu toho, že hráči dohrají zápas následující den.
Tato varianta se však nelíbila na letošním Wimbledonu Novaku Djokovičovi, který by byl raději, kdyby zápasy začínali dřív, a to v poledne (nyní začínají na Wimbledonu ve 13:30), aby se stihlo vše odehrát. Tyto změny ovšem vedení turnaje neplánuje a v hlavní roli jsou opět vstupenky a televizní sledovanost.
Je potřeba, aby se WTA, ATP i ITF alibisticky neschovávaly a poslouchaly hráče a jejich připomínky. Hraní nočních zápasů je jednoduše špatně a nejlepším řešením, i přes všechny komplikace s tím spojené, by bylo zavést tzv. policejní hodinu přes kterou se nepřetáhne. Stejně tak není příjemné hrát po půlnoci na stadiónu, ze kterého stejně lidé odejdou, aby stihli poslední spoje a vydrží jen málo zaujatých.
Jenomže třeba již několikrát zmíněný zápas Murray – Kokkinakis byl skvělou odpolední a podvečerní podívanou pro evropské diváky. To je argument, který pak WTA nebo ATP může použít do diskuze s hráči.
Zdá se, že tento problém bude mít vždy dvě strany mince, ale častější únava, častější zranění a zdravotní problémy nejsou náhodou a pozdní noční zápasy můžou přinášet peníze a popularitu, ale výrazně škodí samotným hráčům. Těm, kvůli kterým lístky lidé kupují, těm, kvůli kterým se na tenis dívají v televizi.
Bez hráčů by se nemohli turnaje a mezinárodní asociace na byznys dívat, proto by si jich měli vážit a starat se o ně.
" S lítostí musím oznámit, že odstupuji z turnaje v Paříži. Své utkání jsem dohrál ve tři ráno a o několik hodin později jsem šel teprve spát. Měl bych pauzu mezi zápasy necelých 14 hodin. Já musím myslet na své zdraví. Ještě mě čeká Turnaj mistrů a Davis Cup. Uvidíme se v Turíně," řekl o svém konci na turnaji, světová čtyřka, Jannik Sinner.