Jestřábí oko na antuce stále chybí, i když uplynulo už téměř dvacet let od prvního okamžiku, kdy tato technologie spatřila světlo světa na Miami Open 2006. I přesto, že už si turnaje na zbylých površích bez "jestřába" neumíme představit, na nejpomalejším povrchu nás baví sprintující rozhodčí ze svého umpiru k otisku míče. V čem jsou specifika jestřábího oka na antuce? Proč ještě nebylo zavedeno? Nezhoršuje jeho nezavedení napětí během antukové sezóny? Na jestřábí oko na antuce pohlédne orlí a kritický zrak osmnáctého dílu rubriky 15:40 Davida Vařílka, analytických glos na aktuální témata, méně či více výrazná, v tenisovém světě, na kterou se můžete těšit každou první neděli v měsíci v 15:40.
Chčije a chčije! Takhle by popsal situaci na pařížském grandslamu Josef Kemr svou slavnou hláškou z kultovní komedie Na samotě u lesa. To ovšem není jediný problém, který provází turnaj ukončující jarní antukovou sezónu. V součtu se dá tato dvojice stáhnout na všechny turnaje na rozdrcených cihlách, nejen na Roland Garros, abychom byli spravedliví. Vedle deště jsou to rozhodčí. Ne snad, že by špatně řídili zápasy, i když Medveděvova hláška z Monte Carla, že on sám není na kurtu od řízení zápasu, ukazuje taky své. V čem je pozice umpirových (hlavních rozhodčích) jiná je fakt, že se nemůžou spolehnout na antuce na jestřábí oko, ale jen svůj orlí zrak.
Debata o zavedení jestřábího oka na antuku se táhne několik posledních let. Prakticky začala chvíli po jeho zavedení. Světě div se, stále nic, stále rozhodčí slézají z umpiru a po zkontrolování stopy opět šplhají zpět do svého křesílka. Další ze zažitých tradic, které se budou těžko rušit, ne? Pokud bychom se chtěli na situaci podívat velmi zjednodušeně a rámovat debatu, budeme se rozhodovat podle toho, jestli by zavedení jestřábího oka na antuku znamenalo zisk nebo ztrátu. Situace je ovšem složitější.
Antuka je oproti trávě a tvrdému povrchu specifická v několika ohledech. Na rozdíl od dvou dalších povrchů na ní míče zanechávají znatelnou stopu. Rozhodčí tak snadněji vidí i delší dobu po dopadu, kam míček přistál, a snadněji určují, jestli se vešel do kurtu. Na druhou stranu je to problematické pro zavedení jestřábího oka, i vzhledem k historické tradici rozhodovat o dopadu míčku podle stopy.
"Rozhodli jsme se nepoužívat systém jestřábího oka na antuce, protože nemusí odpovídat stopě, na kterou rozhodčí ukazuje," zmínil na počátku debat v roce 2009 uznávaný umpirový rozhodčí Lars Graff.
Lars Graff tak narazil na jeden z konkrétních problémů jestřábího oka na antuce. Přesvědčili jsme se o něm i nedávno v Madridu během zápasu Rafy Nadala s Jirkou Lehečkou. Míč byl podle "jestřába" v kurtu, zatímco z fotografie otisku na kurtu byla patrná mezera mezi míčem a lajnou.
Chybovost jestřábího oka, která je v průměrů Tour přibližně 2,5 milimetrů, není na antuce nijak rapidně rozdílná. Tenisté by se na antuce oproti jiným povrchům museli vypořádat s tím, že by stopa míče by nemusela odpovídat tomu, co ukáže jestřábí oko. Hráči jsou ale zvyklý hlídat stopy a podle toho sami zastavovat výměnu zakroužkováním dlouhého míče. Teď by se mohlo stát, že ani jejich dobré oko by bod neznamenalo.
Na druhou stranu by se taková chyba vyskytovala jen vzácně, možná v podobné míře jako chyba ze strany rozhodčího, když ukáže na jinou stopu.
Přestože se chybovost na antuce může jevit větší především tím, že ostatní povrchy neudrží stopu míče tak dlouho, realita je ještě trochu jinde. Antuka se narozdíl od trávy a tvrdého povrchu mění. Tráva se také v průběhu turnaje proměňuje, protože se vyšlapává, ale není tak proměnlivá z hlediska změny rovnosti povrchu na základě dopadů míčků a pohybu hráčů jako antuka ze zápasu na zápas, ze setu na set. Její horní vrstva je "živým" povrchem. Po každém zápase by bylo ideální systém překalibrovat, ale to zabere zhruba půl hodiny. Když se podíváme na letošní upršené Roland Garros, tak se tato časová komplikace s jestřábí okem jeví jako přítěž pro pořadatele.
Systém Hawk-Eye (funguje na principu odhadu trajektorie a dopadu) nebyl zatím na antuce využit. V Barceloně, Madridu, Estorilu nebo Bastadu ale sloužil jako kontrolní systém Foxtenn (funguje na principu analýzy dopadu; jeden ze tří využívaných systémů hlídání lajn souhrnně označovaných jako jestřábí oko). Společnost, která sídlí v Barceloně říká, že se spolehlivě kalibruje v reálném čase. I kdyby to byla pravda, stále není stoprocentí, jak ukázal zápas Lehečka-Nadal.
Pokud se tenisový svět odhodlá zavést jestřába na všech antukových turnajích včetně Roland Garros, musí tuto nedokonalost přijmout, tak jako ji přijali na dalších turnajích. Pořád je lepší mít jestřábí oko jako pomocníka, než abychom viděli podobné situace jako v Monte Carlu. Tam se debata o zavedení této technologie rozvířila během letošní antukové sezóny nejvíce. Pamatujete zápas Tsitsipas–Sinner a jasný out z Řekova druhého servisu? Viděli ho diváci v televizi i samotný Sinner, jenže rozhodčí nic nezahlásil. Tsitsipas udržel servis na 2:3 a celou sadu a tím i zápas vyhrál. S Jestřábím okem bychom o něm s dost velkou pravděpodobností jako o vítězi Masters Monte-Carlo nemluvili, ale na kdyby se nehraje.
Podobných případů se za posledních let objevilo několik (Vzpomeňme třeba semifinále Roland Garros 2021, které musela Bára Krejčíková vyhrát na dvakrát. když poprvé byl jasný out od Sakkari zahlášen jako dobrý míč), ale i tak je pohled tenistů rozporuplný. Někteří jsou pro jestřábí oko, jiní nikoli.
"Myslím si, že je to fér, že nastal čas, aby jestřábí oko bylo součástí antukových kurtů. Mělo by být na všech površích. Měli bychom udělat náš sport jasnější, čestnější a méně dramatický," řekl letos v Monte-Carlu Stefanos Tsitsipas.
"Na antuce dělá každý chyby. Pro tvrdé povrchy je to neskutečný systém. Nemyslím si, že vůbec někdy udělal chybu. Je precizní, ale na antuce funguje rozdílně. Myslím si, že ta technologie dělá stejné chyby, jako mohou udělat hlavní rozhodčí," oponovala Řekovu názoru Marta Kostyuk s odkazováním na zkušenost z loňského Masters v Madridu.
O tom, že debata na tohle téma rozvášňuje i fanoušky, kteří se přiklání na stranu jestřábího oka, nemůžeme pochybovat. Vodu do ohně přilívají i tenisové stanice. Ty i na turnajích, kde oficiálně hráči ani rozhodčí nemohou využít jestřábího oka, ukazují pro své vlastní účely, jestli byl míč skutečně dobrý, nebo špatný. To je za mě chyba. Buď technologii mají využívat jak přímo na kurtu, tak v televizi, nebo nikde. Takhle jen televizní společnosti zvyšují nenávist fanoušků k rozhodčím, což je další aspekt, který by jestřábí oko posunulo do pozadí.
"Rozhodčí si nezaslouží tolik nenávisti. Občas jim rozumím, míč se pohybuje velmi rychle a je těžké přesně všechny dopady učit," zastal se rozhodčích Stefanos Tsitsipas.
Sám podotkl, že tenisté se snaží také všechny dopady hlídat, ale v náročných slunečných a horkých podmínkách to nezvládají celý zápas.
"Technologie pomáhá soustředit se na zápas. Necítím pak potřebu se tak často hádat," oceňuje jestřábí oko na antuce Naomi Osaka.
"Je to tak frustrující. V dnešní době mi připadá směšné a říkám to pořád, že nemáme možnost zopakovat si dopad míče na antuce. Navíc nyní, kdy rozhodčí tak často interpretují otisk špatně," napsal na sociální síť X (dříve Twitter) v dubnu uznávaný trenér Brad Gilbert.
Hlasů pro jestřábí oko časem přibývá. Je to přirozený vývoj i s tím, co na turnajích vidíme. I když mají jak Hawk-Eye, které nepočítá s tím, že se míče na antuce kloužou a dělají delší stopu, tak Foxtenn, který naopak zaznamenává jakýkoliv dotek, který nemusí být přímo viditelnou stopou, své chyby, jestřábí oko na antuce už mělo dávno být. Názory, že není potřeba kvůli viditelné stopě jsou scestné a už se jimi nedá argumentovat.
ATP, WTA a ITF musí na antukové turnaje zatlačit a jestřábí oko prosadit. Zdá se mi v současnosti nereálný plán ATP od roku 2025 na všech turnajích vyměnit čárové rozhodčí za elektrické hlášení a hlídání dopadů. To bude pro turnaje jako Roland Garros, kde si zakládají na tradici nemožné. Jak řekl ředitel turnaje Guy Forget: "Opravdu to chceme?"
Musíme přece nejprve ulevit hráčům a rozhodčím, ne hned přistoupit k takhle rapidním změnám.
Ano, jestřábí oko není přesné, ale co je 3,6 milimetrů (maximální odchylka) s tím, že systém ukáže skutečnou stopu, a ne jiný míč. Méně problémů přinese chybující technologie než člověk, takže raději přenechejme chyby jestřábímu oku. Věřte, budou méně časté.
Jaký máte názor na zavedení jestřábího oka na antuku vy?
