Od dětství na útěku 

Oleksandra Oliynykova se narodila 3. ledna 2001 v Kyjevě. Jenže když jí bylo osm let, tak se s rodinou přestěhovala na dva roky do Oděsy. Poté v roce 2011, když bylo Oleksandře 10 let, uprchla s rodinou do Chorvatska kvůli jejímu otci, který veřejně kritizoval prezidenta Viktora Janukovyče, a proto byl pronásledován.

O tři roky později se mohli vrátit zpět, jelikož na Ukrajině proběhla revoluce důstojnosti s odvoláním Janukovyče z funkce, ale rodina nadále žila v Záhřebu. Od roku 2017 do roku 2022 reprezentovala Oliynykova Chorvatsko a od té doby se veřejně hlásí ke své rodné vlasti.

V posledním roce pod chorvatskou vlajkou se Oleksandra ocitla bez podpory federace a s omezenými zdroji. Kvůli této skutečnosti se proslavila odvážným a kontroverzním rozhodnutím, když prodala za 5 tisíc dolarů doživotní práva na oblast pravé paže mezi loktem a ramenem. Navíc umožnila kupujícímu vybrat si tetování, které si následně nechá udělat. Tímto gestem, určeným k financování její kariéry, se proměnila v symbol kreativity a odolnosti.

„Od začátku své profesionální kariéry jsem slyšela, že se nedostanu do prvních 1000, pak do prvních 500, do prvních 300 a ani do prvních 100,“ řekla Oliynykova.

„Všichni ti lidé mi říkali, že s tímto stylem hry nebudu schopna pokračovat.“

Průlomová sezóna 

V srpnu 2024 se Oleksandřin otec a trenér v jedné osobě vrátil na Ukrajinu, aby dobrovolně bránil svou vlast před ruskou invazí. Pro pětadvacetiletou tenistku znamenal vstup jejího otce do armády motivaci k vzestupu ve světovém žebříčku. Svého otce popisuje Oleksandra jako největší podporu od dětství ve všem, co podnikala a že snil o tom, že jednou uvidí svou dceru hrát na kurtech, jako je Rod Laver Arena.

Ještě před osmi měsíci se Oleksandra Oliynykova nacházela na 274. místě. V květnu vyhrála turnaj W35 v Santa Margherita di Pula, ale později ztratila body v žebříčku a byla pokutována WTA za porušení pravidla “jeden týden-jeden turnaj”. Předtím se totiž odhlásila z turnaje W125 v Saint-Malo, který se konal ve stejném termínu. Tenistka k tomuto incidentu poznamenala, že organizace není loajální k Ukrajincům, zatímco Rusům mnoho odpouští.

Následující týden však v Santa Margherita di Pula získala další titul. O čtrnáct dní později zvítězila také na turnaji W50 v Portoroži, když ve finále porazila Švédku Kajsu Rinaldo Persson, čímž získala svůj dosud největší titul. V červenci si Oleksandra došla pro trofej z turnaje W75 v nizozemském Haagu.

Proniknutí mezi nejlepší stovku

Poté v září vyhrála svůj první titul WTA 125 na turnaji Tolentino Open, když ve finále přemohla Italku Nurii Brancaccio. O dva měsíce později přidala další triumf na úrovni WTA 125 v argentinském Tucumanu. Následně ovládla třetí turnaj kategorie WTA 125 v chilské Colině, když ve finále porazila turnajovou trojku Francouzku Léolii Jeanjean. Ke konci listopadu se díky těmto vítězstvím poprvé posunula do TOP 100 na 95. místo světového žebříčku.

Debut v hlavní soutěži grandslamu

Oleksandra Oliynykova se v prvním kole Australian Open střetla se světovou devítkou a obhájkyní titulu Madison Keys. Na úvod vyděsila Ukrajinka třicetiletou Američanku, když vedla už 4:0. Keys však zabrala a dovedla utkání do tiebreaku, který nebyl tak jednoznačný, jak by si každý představoval. Naštěstí se úřadující šampionka oklepala a po 102 minutách postoupila do dalšího kola.

Ani prohra však Oliynykové nesebrala úsměv na tváři a sama vítězka chválila svou soupeřku za vynikající začátek zápasu, a tím pádem byla skvělou protivnicí, jenž jí to zkomplikovala.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Australian Open (@australianopen)

„Je to nejlepší zážitek v mé kariéře,“ řekla Oliynykova novinářům. „Nikdy předtím jsem nehrála – vlastně jsem nikdy nehrála ani hlavní turnaj 250 a nikdy jsem nehrála na velkém stadionu. Tento zážitek si budu pamatovat do konce života.“

Kromě uznání od Madison Keys se dočkala i zprávy od svého otce, který zápas sledoval z Ukrajiny.

„Řekl mi, že to byl úžasný zápas,“ řekla Oliynykova. „A ano, v takové situaci jsem splnila jeho sen. Co víc si přát? Co by mohlo být větší motivací? Nedokážu si to představit.“

Vojna si neustále vybírá svou daň

Po vstupu do místnosti pro rozhovory v Melbourne Parku řekla Oliynykova: „Jsem tak šťastná, že jsem tady.“

Novináře hlavně upoutalo její triko, na kterém měla napsáno toto poselství: „Potřebuji vaši pomoc, abych ochránila ukrajinské ženy a děti, ale tady o tom nemohu mluvit.“

Oleksandra totiž považuje za své poslání reprezentovat Ukrajinu na světové scéně a připomínat světu, že válka si na zemi neustále vybírá svou daň.