
Matteo Berrettini se stal hlavní hvězdou v italském daviscupovém týmu. Společně s Flaviem Cobollim, Simonem Bolellim a Andreem Vavassorim obhájili trofej Davis Cupu. I bez dvou hráčů TOP 10 (Jannika Sinnera a Lorenza Musettiho), tak Itálie získala již potřetí Davisův pohár. Neskutečný obrat předvedl ve finále Cobolli proti Munarovi, ale Matteo si se svými soupeři poradil bez ztráty jediného setu. Což rozhodlo o jeho jmenování do “hráče týdne”.
Ve čtvrtfinále se Matteo Berrettini střetl s Rakušanem Jurijem Rodionovem. Úvodní dějství přineslo brejkbol až v sedmém gamu, kdy mohla jít do vedení 3:4 rakouská tenisová dvojka. Naštěstí Ital své podání udržel a vzápětí to byl on kdo šel do vedení, čímž následně po 35 minutách uzavřel první sadu 6:3. V druhém setu měl navrch Rodionov o dvě hry, jenže Berrettini dokázal skóre srovnat, a tak přišel na řadu tiebreak.
V něm se lépe vedlo devětadvacetiletému tenistovi a poměrem 7:4 získal i druhou sadu. Poté v souboji jedniček porazil Flavio Cobolli Filipa Misolice, čímž postoupila Itálie do semifinále Davis Cupu.
Zde se Berrettini utkal s Belgičanem Raphaelem Collignonem. První set se znovu povedl rodákovi z Říma, který šel hned na začátku do vedení 2:0 a po 35 minutách měl první sadu v kapse. Následně vedl stejným poměrem, ale ve čtvrtém gamu přišel o servis (2:2). O tři hry později sebral soupeři servis a už nepřipustil žádné drama, což dostalo Itálii do vedení.
V souboji jedniček změřil síly Flavio Cobolli se Zizou Bergsem, jenž získal v prostředním dějství zkrácenou hru. I v další sadě mohli diváci vidět tiebreak ovšem s několika mečbolovými situacemi, kdy až dvanáctou proměnil italský tenista a poslal svůj tým do finále Davis Cupu.
V neděli 23. listopadu se Matteo Berrettini střetl se Španělem Pablem Carreňem-Bustou. Španělskému týmu také chyběli dva klíčoví hráči zraněný Carlos Alcaraz a Alejandro Davidovich Fokina, který se nepohodl s kapitánem Davidem Ferrerem.
Oba hráči si bez větších problémů drželi podání, ale v osmé hře přišel o servis Pablo kvůli vlastním nevynuceným chybám. Rodák z Říma si nabídnutou příležitost nenechal ujít, čistou hrou dopodával sadu a za 36 minut ji získal poměrem 6:3. Poté se Španěl dostal do nepříjemné situace, když prohrával 15:40 v první hře druhé sady, z té naštěstí unikl. Klíčový moment nastal v deváté hře, kdy Busta zbytečně chyboval a prohrával už 0:40. Španělský tenista sice odvrátil jeden brejkbol, ale to bylo z jeho strany vše. Berrettini tedy svému soupeři vzal podruhé v utkání podání a zápas už bez problémů dopodával. Po hodině a 18 minutách s výsledkem 6:3, 6:4 si Matteo připsal jedenáctou daviscupovou výhru v řadě.
V souboji jedniček se utkali Flavio Cobolli a Jaume Munar. Španělský hráč vlétl do zápasu jako vítr a Italovi povolil uhrát pouze jeden game, čímž se vyhnul potupnému kanáru. Cobolli nabral manko hned na začátku druhé sady, kdy znovu přišel o servis. Ve druhé hře bylo utkání přerušeno na deset minut kvůli zdravotní indispozici jednoho z diváků. Poté si Flavio vypracoval brejkboly a třetím z nich srovnal na 1:1.
V následujících minutách se už hrál zcela vyrovnaný zápas. Za stavu 6:5 měl Cobolli čtyři možnosti ukončit set, ale Munar všechny odvrátil a poslal druhé dějství do tiebreaku. V něm byl aktivnější rodák z Florencie a poměrem 7:5 srovnal na 1:1 na sety. V závěrečném setu dokázal Munar držet krok se svým soupeřem, ale v jedenáctém gamu neudržel nervy a svými nevynucenými chybami usnadnil Cobollimu situaci. Ital před domácím publikem nezaváhal a po téměř třech hodinách boje zajistil své zemi třetí daviscupový triumf v řadě a čtvrtý celkově.
„Osobně mám nejlepší pocity, když hraji Davis Cup. Nemluvím o své hře, ale o hrdosti na týmový výkon, o chemii, kterou si vybudujete se svými spoluhráči.
Když zpíváte národní hymnu, jste tam se svými spoluhráči. Vždycky si vzpomenu na to, jak jsem jako dítě sledoval v televizi, jak zpívají. Říkal jsem si: Jednou by bylo fajn tam být.
Proto si myslím, že je důležité věřit ve své sny a dál pracovat, protože někdy se splní. A když se to stane, musíte si toho vážit.“
