Karolína Plíšková se vrátila z londýnského Wimbledonu do Čech, kde proběhla tisková konference k její finálové účasti v All England Clubu. Jak se po turnaji cíti, kdy vyrazí do Tokia a co plánuje v nejbližších dnech? To se dozvíte v článku.
Staronová členka TOP 10 Karolína Plíšková se po svém triumfu v All England Clubu vrátila na skok do Čech. Při této příležitosti byla 12. 6. 2021 uspořádána tisková konference, která se konala v TK Lokomotiva, kde má rodačka z Loun svou tenisovou akademii pro děti.
Asi každého z nás někdy napadlo, jak taková tisková konference probíhá. Když se Vám poštěstí na takovou událost dostat, stačí se prokázat obvykle jménem, pozvánkou nebo nějakým průkazem. Pokud jste na seznamu hostů, tak máte vyhráno.
V TK Lokomotiva nás čekalo vřelé přivítání s přípitkem. Všichni přítomní netrpělivě vyčkávali příchod finalistky Wimbledonu, která přijela i za účelem ukázat svůj vítězný talíř mladým tenisovým nadějím. I přes drobné zdržení, jelikož doprava v Praze je zkrátka nevyzpytatelná, se čekání vyplatilo.
Karolína Plíšková krátce po 17. hodině dorazila a potěšila nás hned při příchodu svým úsměvem. Výjimečně odhodila i svůj drdol a přišla s tolik chváleným culíkem, který u ní na kurtu vídáme jen zřídka.
Nejdříve sestoupila k připravenému stolu, kde měla ona a její manžel Michal Hrdlička krátký proslov. Karolína Plíšková hodnotila svůj výstup na Wimbledonu a uznala, že s odstupem času je ráda i za finále. Dostala několik kytic, dort s motivem Wimbledonu a dokonce jí pogratuloval i Tom Cruise, respektive jeden z účastníku konference, který si nasadil masku.
Po krátkém fotografování byl věnován prostor médiím, kdy Plíšková odpovídala na dotazy týkající se Wimbledonu, trenéra Sashy Bajina nebo olympiády. Následně přišel čas na fotky a individuální rozhovory s novináři.
Na to, jak jsme malá země, je nás tu fakt moc. Těch klubů tady máme spoustu, takže doufám, že jim jsme vzorem. Tady v akademii konkrétně já, ale myslím, že i ostatní holky, třeba Muška (Karolína Muchová), Markéta (Vondroušová) a moje ségra (Kristýna Plíšková). Je důležité mít někoho, ke komu vzhlížíte. Já úplnw nějaký vzor neměla, ale tenis jsem sledovala.
Ne, byla jsem doma vyhodit kufry, osprchovat se a pak sem.
Bylo to takové půl napůl. Je to furt finále, takže nechci ten úspěch úplně shodit. A opravdu to není tak, že bych finále hrála ob rok. Bylo to po pěti letech. Zatím jsem předtím jen jedno, takže to stále beru víc jako úspěch než neúspěch, ale samozřejmě sen vyhrát grandslam furt mám. Bude tam do té doby, dokud se mi to nepodaří. Možná tam bude i poté, co by se mi to podařilo. Na tom se nic nemění. Do každého turnaje jdu s tím, že bych ho chtěla vyhrát, dojít úplně nejdál. S odstupem času to finále hodnotím spíš pozitivně, než jsem ho hodnotila ten den.
Já mám pocit, že ji mám furt, ale asi nemám. Teďka, když jsem byla nervózní, tak jsem si vždycky našla cestu. Třeba jsem se i zasmála. Přišlo mi, že mi to pomáhá a hraju pak lépe. Asi to odlehčí situaci. Budu se v tom snažit pokračovat.
Zatím ne. Nebyl úplně čas. Měli jsme společnou večeři a ještě den jsem zůstala v Londýně, kdy jsem si zašla s trenérkou Olgou (Olga Savchuk) na nákupy a odpočívala jsem. Nechtěli jsme se v tom úplně hrabat, ale ráda bych se k tomu ještě vrátila.
Hodně, protože ten začátek byl popravdě děsnej. Byla to asi kombinace toho, že já jsem byla fakt šílená a ona začala velmi dobře. Nebyla to lehká situace, protože to bylo finále na centr kurtu a já měla 0:15 na míči. I na to jsem pyšná, že jsem tak nějak našla cestu, jak se dostat z úplně nejhoršího pocitu do docela dobrého tenisu. A myslím, že pak si to i lidi užívali a fandili. Poslední dva zápasy byly asi největší zážitky mé kariéry. Ta atmosféra byla hezká.
Bylo to už trošku náročný, ale tak nějak tělo drželo. Dlouho jsme dojížděli na tenis, ale dalo se to. Teď jsem ráda, že pár dní tenis neuvidím.
No, já jsem trochu podváděla, ale pouštěla jsem si tam jenom písničky. Hodinu bych bez mobilu nedala. Věděla jsem, že to se mnou myslí dobře, bylo to pro mé dobro.
Mám volno pouze do čtvrtka. V pátek už mám tréninky. Do Tokia letím v pondělí, původně jsem měla letět už v sobotu, ale nějak jsem nepočítala s tím, že zůstanu na Wimbledonu tak dlouho. Udělám takové kolečko po rodině, potkám se s kamarádkami, odpočinu si a pak zpátky na beton, aby to nějak vypadalo.
Když jsme to slyšeli, byli jsme celkem zklamaní. Minimálně po tom Wimbledonu, kde ta atmosféra byla skvělá. Bez lidí se mi hraje hůř, tak uvidíme. Na olympiádě budu poprvé, tak nemohu moc posoudit, jaké by to bylo s diváky.
Jsou to dvě finále. To je asi jediné společné. Já bych to neporovnávala, protože jsem tam byla v jiné situaci. Tehdy jsem byla outsider skoro v každém zápase. Tady jsem už byla nasazená, navíc jsem na sebe měla vyšší cíle. Beru to tak, že jsem v situaci, kdy bych měla vyhrávat já. Tehdy jsem sice porazila sestry Williamsovy, nicméně tady ty zápasy byly asi těžší.
Asi ne. Dost lidí se mě ptalo, protože ten plán bude nabitej. Je možné, že to bude má poslední olympiáda, takže bych toho chtěla využít. Už jsem se dávno rozhodnula. Rozhodnutí většinou neměním.
Ne to vůbec, on mě tak nechává být svou, což jsem ráda, že mě do ničeho netlačí. Dřív, když jsem třeba trénink nebo zápas prohrála, nedařilo se mi, tak jsem byla naštvaná. On není naštvaný nikdy, snaží se z toho nedělat vědu. Když vidí snahu, tak mi přijde, že mu to stačí.
Do... my nemáme smlouvu, tak ne, do konce roku. Ano, naťukli jsme už i další rok (dodává s úsměvem při reakci na manžela, který vše uvedl na pravou míru). I kdybych vypadla v prvním kole, tak by to nebyl určitě důvod k ukončení spolupráce.
No, měla jsme v plánu nakupovat víc, ale měla jsem jen dvě hodiny, protože jsme po finále byli na večeři a já jsem tam vypila víc alkoholu, než jsem chtěla a bylo mi špatně (smích). Byla jsem nakupovat s Olgou Savchuk (trenérkou), která čeká miminko. Koupila jsem si kabelku, protože jsem na ně ujetá a pak nic extra.
Já nevím. Psala jsem jí, že nechci mít družičkové šaty, že chci vypadat taky super, a na to mi napsala něco ve stylu, že možná za družičku ani nepůjdu, takže nevím. Ale ráda bych na svatbu šla. Pronesla pobaveně.
Ty jo. Asi je teď největším favoritem všude. Jednak psychicky, i když má takové své výlevy, ale hlavně i fyzicky. On si prostě věří, že může být na kurtě 10 hodin. Navíc je hubený, takže je fit. Federer a Nadal ho asi ohrozit úplně nemůžou, možná někdo z těch mladých. Na GS je určitě favorit, na OH asi taky.
Změna to je velká. Vím, co pojede za holky. Potom pojede Petr Pála, David Kunst... a zbytek úplně nevím. Bude to trochu podobné Fed cupu, ale my tam nebudeme mít vlastní trenéry. Jako měla bych tam ráda Sashu, ale bohužel to nejde, ale je to takhle asi pro všechny fér. Je to jednou za 4 roky, tak mi to nevadí, nejsem závislá.
Jo, těším se. Asi to budou diváci víc sledovat v televizi. Budou tam asi přísné podmínky, ale nemohu soudit, nemám úplně srovnání s jinou OH. Ti Japonci jsou pečliví, takže hádám, že to bude hezký a čistý.
Jelikož jsme tu do čtvrtka, pak odlétám do Španělska, tak mám na to dva dny. Něco jsem už viděla.
Karolína Plíšková vyráží vstříc přístav nádherných dnů, jak se zpívá v jedné písničce z 80. let. Po finále Wimbledonu jsou jistě očekávání větší, tak snad se v Tokiu zadaří nejen jí, ale i dalším českým tenistkám a sportovcům obecně. Třeba i právě Karolína Plíšková bude jedna z těch, co se postará o jeden z dávných přání a snů českých fanoušku, kdy tenistka odveze z olympijských her zlatou medaili. Tak snad už jen, aby vzdušný koráb vzlétl a hurá do Tokia!
