Poslední dobou je Novak Djokovic předmětem mnoha diskuzí. Mluví se o něm v superlativech, ale i v souvislostech s jeho skandály. Například na US Open 2020 vzteky odpálil míč a trefil čárovou rozhodčí. Při exhibici Adria Tour, jíž organizoval, se nakazili špičkoví tenisté včetně realizačních týmů. Vlnu kritiky také přineslo Djokovicovo vyjádření po prohře na ATP 500 ve Vídni, kde tvrdil, že body z tohoto turnaje mu zajistí post světové jedničky do konce roku. Takových afér bychom v jeho historii našli mnoho. Možná právě to má vliv na jeho oblíbenost. Je jedním z nejlepších tenistů světa, a přesto tolik nenáviděný.
Ačkoliv smyčka mezi nejlepšími tenisty se stahovala v roce 2009 a 2010, Novak v roce 2011 předvedl svou dominanci. Tehdy vyhrál 70 zápasů a pouze 6x mu byla připsána porážka. Získal 3 grandslamy a stal se světovou jedničkou. Přetrhl tak šňůru nadvlády Rafaela Nadala a Rogera Federera, kteří byli do té doby viděni jako neporazitelní tenisté. Fanouškům, kteří doposud fandili buďto Nadalovi či Federerovi, svým výkonem ukázal, že je připraven předvést své schopnosti v elitní tenisové špičce.
Ačkoliv na kurtu září, nikdy nebyl lidmi opěvován v takovém měřítku jako Rafael či Roger. Fanoušky odrazuje jeho chování na kurtu, ať už je to hádání se s rozhodčími o sporném dopadu míčku, nebo když si z radosti či frustrace trhá tričko. Oproti tenisovým elegánům, jakými Roger s Rafaelem bezpochyby jsou, vyzařuje Novak auru arogantního, excesivního, leč ambiciózního tenisty, jenž je ochoten jít pro vítězství přes jakoukoliv překážku. Na jeho chování má vliv i podobné naladění části jeho realizačního týmu, a to zejména jeho otec. V tenisovém odvětví dozajista není takové chování a charakter ničím výjimečným, ale v době, kdy přicházela nadvláda Djokovice, bylo zrcadlo normativního chování nastaveno Nadalem a především Federerem.
Novakovo neštěstí plyne ze skutečnosti, že přišel do světa dvou mladíků, kteří si podmanili svět. Tendence „ukrojit“ si svou část slávy podle mého způsobila jeho vyjadřování emocí na kurtu i mimo něj. Dominanci, kterou dává výrazně najevo, tak válcuje fakt, že není mezi lidmi oblíben. Snaží se tenisovým fanouškům, i přes jejich nepřízeň k němu samému, ukázat, že on je číslo jedna. Statistiky, ať už to bude nejvíce týdnů na postu světové jedničky či počet získaných grandslamů, mu v budoucnu poslouží jako nástroj, jak toho dosáhnout.
Čím více se snaží obrátit fanoušky na svou stranu, tím více je jeho chování lidmi odmítáno. Nic na tom nemění ani fakt, že se za své přešlapy omluví. Animozita tenisových fanoušků směrem k Novakovi má kořeny příliš hluboko. Nebylo by však poprvé, kdy by se z nenáviděného sportovního šampiona stal nejlepší reprezentant svého sportu. Takový scénář se naplnil například u Johna McEnroea, který se později stal ikonou bílého sportu. Novak nyní patří mezi neoblíbené hráče, nicméně já věřím, že nastane zvrat ve vnímání jeho osoby, stejně jako nastal u McEnroea.
Jak na Vás působí Novak Djokovic? Napište nám do komentářů!
