Již několikrát jsme slyšeli kritiku od tenistů i světové špičky, že tenisový kalendář je moc dlouhý, a tedy fyzicky, psychicky, ale i finančně náročný. Když nějaký hráč obdobnou větu pronesl do médií, mohl se setkat s jistou nevolí tenisových fanoušků. Na sociálních sítích (většinou se toto týká komentujících na Twitteru) několikrát od fanoušků zaznělo, že ačkoliv si tenisté stěžují na dlouhý a namáhavý kalendář, tak jezdí na exhibice do Abú Dhabí, na Laver Cup, do Kapského města a jinam. Z tohoto důvodu tedy dle nich není nutné zkracovat oficiální tenisový kalendář, ale spíše omezit exhibiční turnaje a vedlejší soutěže, které nejsou v rámci již zmíněného kalendáře.
Tenisté jezdí na tyto exhibice nejčastěji kvůli finanční odměně, podpoře charitativních sbírek či pro své odreagování. Ze soutěží jako je Laver Cup či Hopman Cup, které technicky vzato nejsou exhibice, si tenisté neodváží body do světového žebříčku a jsou proto považovány za vedlejší program ke světovému kalendáři. V tomto kontextu je ale můžeme zmínit, jednak kvůli možnému nebezpečí zranění, dále kvůli narůstající únavě tenistů či obsazenosti kalendáře hráčů. Přínosem pro tenisty je naopak unikátní atmosféra přinášející zábavné výměny, jež se stanou hitem internetu, a rekreaci. Právě zmíněná rekreace může být tím nejsilnějším důvodem, proč se těchto zápasů zúčastňují. Namátkou mohu zmínit nedávný rozhovor Tomáše Berdycha v DVTV, ve kterém bývalý tenista pronesl větu týkající se rekreačního „pinkání“, kdy ho hra baví pouze tehdy, pokud dosáhne vysoké úrovně.
Ač výměny v exhibicích vypadají, že se jedná o bitvu jak z obyčejného kalendáře, tak pro tenisty to je ono zmíněné „pinkání“. Možná právě proto profesionální tenisté jezdí na takové exhibice, aby si v těchto zápasech oddechli od napjatého tenisového kolotoče plného rivality a šli si prostě jen tak zahrát s těmi nejlepšími z nejlepších. Tyto exhibice s sebou také přináší zcela jiné emoční rozpoložení obou hráčů, tedy uvolněnost, zábavu, či dokonce přátelství. Je nutné také podotknout, že na exhibice jezdí pouze pozvaní hráči, což zpravidla bývají domácí hráči či světová špička. Na ostatní tenisty se proto většinou nedostane, za čímž stojí ekonomický záměr – získání co největšího obnosu peněž z prodaných vstupenek, přilákání diváků k obrazovkám kvůli reklamě a samozřejmě renomé.
Kritizovat a vyčítat tenistům, že nechtějí žít ve stereotypu, ale chtějí se odreagovat a hrát za jiné atmosféry, mi nepřijde rozumné, ani morálně správné. Kdybych já sám byl profesionálním tenistou, také bych jistě přijal možnost jít si zahrát s jiným profesionálem, užít si zápas, atmosféru, a ještě za to dostat finanční odměnu či naopak pomoci vybrat peníze na dobrý účel. Exhibiční zápasy by proto měly být pro fanoušky odměnou, ne součástí kritiky směrem k tenistům.
