Anna Sisková minulý týden v Kluži slavila dosud největší triumf své deblové kariéry. Spolu s belgickou parťačkou Magali Kempen zde získala svůj premiérový titul na okruhu WTA. O cestě za titulem i plánech české tenistky více se zaměřit na dvouhru jsme si povídali v novém rozhovoru.
Děkuji moc. Spolupráce vznikla tak, že jsem na podzim už druhým rokem za sebou hrála ligu ve Francii, které se zúčastnila i Magali. Tam jsme se potkaly a odehrály spolu dvě čtyřhry, které jsme jednoznačně vyhrály. Minulý týden v Kluži jsme spolu hrály poprvé na oficiálním turnaji. Šlo nám to skvěle a porazily jsme silné soupeřky. Výborně jsme si sedly hlavně po deblové stránce. Hrálo se mi s ní asi nejlépe ze všech spoluhráček, se kterými jsem dosud nastoupila. Na konci roku mi řekla, že se chce více soustředit na čtyřhru, a já věděla, že má zkušenosti z turnajů WTA. Sama jsem se chtěla letos zaměřit spíše na dvouhru, ale zároveň si udržet deblový žebříček. Dohodly jsme se, že zůstaneme v kontaktu, a domluvily se na Kluž. Jsem ráda, že jsme se dostaly do hlavní soutěže, protože loni by se nám to určitě nepodařilo.
Jak už jsem říkala, ve Francii jsme spolu odehrály dva zápasy, takže jsme se už trochu znaly. Nebyl to klasický turnaj, ale liga, kde platí jiná pravidla. Přesto jsme chtěly vyhrát a tyto zápasy nám pomohly pochopit, jak každá z nás hraje. Před turnajem v Rumunsku jsem ještě hrála v Egyptě, takže jsem dorazila na poslední chvíli a moc jsme toho spolu nestihly. Právě proto pro nás byly zkušenosti z Francie cenné. Magali je navíc poctivá a hodná holka. V Rumunsku jsem měla trenéra, který pomáhal i jí a dával nám cenné rady.
Vůbec jsme to neřešily. Věděly jsme, proti komu nastoupíme, protože jsme všechny soupeřky znaly. Čtyřhra se navíc hraje s pravidlem „no ad“ a supertiebreakem, takže výsledek může dopadnout jakkoliv. Zároveň jsme si byly jisté svou hrou i kvalitou spoluhráčky. Je pravda, že jsme nebyly nasazené, ale Magali má lepší úroveň, než jakou ukazuje její ranking. Já osobně takové věci neřeším a myslím, že ani ona ne. Zápas je prostě zápas – pokud se chceme zlepšovat, musíme porážet každého. Ať už hrajeme proti prvním nebo druhým nasazeným, je to jedno. Soustředily jsme se vždy jen na nejbližší zápas, a tak to šlo až do konce turnaje.
Po proměněném mečbolu to byl úžasný pocit. Šťastná jsem byla nejen já, ale i Magali. Když jsem nad tím zápasem zpětně přemýšlela, říkala jsem si, jestli to nakonec nebyl náš nejlehčí duel na turnaji. Bylo to zvláštní. Od začátku jsme měly jasnou taktiku, které jsme se držely. Soupeřky už neměly čím překvapit, nedokázaly nic změnit, a díky tomu jsme je jednoznačně přehrály.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Finále bylo neuvěřitelné. Hrály jsme na velkém centrálním kurtu, který byl zcela zaplněný. Diváci fandili neskutečně, ale samozřejmě ne nám. Byli proti nám, ale zároveň slušní, takže podpora byla cítit na obě strany – i když výrazně více pro soupeřky, což bylo pochopitelné. Zážitek to byl obrovský, atmosféra skvělá a jsem ráda, že jsme jim nakonec radost neudělaly.
Určitě souhlasím. Tento turnaj byl poslední dva roky vyhlášen nejlepším WTA 250, a musím říct, že oprávněně. Organizace, atmosféra i podpora jsou opravdu skvělé. Předloni jsem v Rumunsku odehrála tři turnaje a všechny byly výborně zorganizované. Rumuni jsou skvělí, starají se, fandí, všechno funguje a nevznikají žádné problémy. Když si rychle projdu ostatní turnaje, určitě bych řekla, že Kluž je nejlepší WTA 250.
S Magali bych určitě ráda pokračovala, a i ona má zájem hrát se mnou. Mluvily jsme o tom, ale během února a března se budu soustředit výhradně na dvouhru, takže zatím nevím, jak to vyjde. Ona bude mezitím pokračovat i ve čtyřhře, takže je to stále otevřené. Ráda bych si s ní zahrála větší turnaje i grandslamy, ale momentálně na to ještě nemá dostatečný ranking. Nemyslím si však, že by to nezvládla – jak už jsem říkala, má na to kvalitu a do TOP 100 rozhodně patří. Je to jen otázka času. Doufám, že se jí vše dobře sejde a že uspěje i s dalšími spoluhráčkami, protože si to zaslouží. Momentálně ale nemáme žádný konkrétní plán, takže nemohu říct, že spolu budeme hrát už za dva týdny. Teď mě čeká dvouhra a pak uvidíme, kam se dostaneme a jaké budou její další kroky. Má i jiné nabídky, včetně reprezentace v Billie Jean King Cupu, kde musí splnit určité podmínky. Do budoucna bychom ale určitě chtěly znovu spojit síly.
Ano, určitě se to změní. Už vítězství v Kluži to ovlivnilo, protože jsem tam získala 250 bodů a posunula se na 68. místo ve čtyřhře. To vypadá slibně i pro Paříž, což na začátku roku nebylo tolik jisté. Pomohl k tomu i postup do 2. kola v Austrálii. Teď je důležité vše dobře naplánovat. V dubnu a květnu mi budou padat body za dobré výsledky s Miriam Škoch, takže to musím vzít v úvahu. Jak už jsem říkala, únor a březen budou zaměřené hlavně na dvouhru. V dubnu bych možná odehrála jeden nebo dva turnaje WTA, abych si udržela pozici a zvýšila šanci dostat se do Paříže. Hlavním cílem ale bude zaměřit se na singlové turnaje a vše dobře naplánovat, aby to vyšlo podobně jako například v Kluži.
Takhle… až když turnaj dohraju a vyhraju, můžu říct, že jsem to zvládla. Vím, jaké mám kvality a co umím předvést. Nejela jsem do Egypta proto, abych vypadla v prvním kole, ale zároveň jsem po dlouhé době hrála dvouhru, což není jednoduché. Člověk se do toho musí dostat. Loni jsem po dlouhé pauze nastoupila do dvouhry právě v Egyptě a hned postoupila do finále, přestože jsem předtím hrála jen čtyřhru. Teď jsem turnaj vyhrála. Celou přípravu jsem se zaměřovala na dvouhru, takže jsem měla za sebou především singlové tréninky. Trénovala jsem i v Austrálii a na každém turnaji s hráčkami specializujícími se na dvouhru. Samozřejmě, trénink se nedá srovnat se zápasem – stres, situace i podmínky jsou úplně jiné. Ale věděla jsem, že mám natrénováno a že ten turnaj můžu vyhrát, což se nakonec povedlo, a jsem za to ráda.
Mým cílem je dostat se na grandslamy, a právě proto chci znovu zkusit dvouhru. Už jsem ten ranking měla, ale neudržela jsem ho, protože to bylo takové špatné období. Ráda bych se ale vrátila tam, kde jsem byla. Je mi teprve 23 let, takže proč to nezkusit znovu? Pokud to nevyjde, alespoň budu vědět, že jsem do toho dala všechno. Letos bych chtěla udělat maximum pro to, abych se posunula co nejvýš, a hlavně se dostala na grandslamy. Nechápu hráčky, kterým je 28 nebo 29 let, objíždějí ITF 25k a 50k turnaje a drží se kolem 300. až 400. místa na žebříčku – takhle skončit nechci. Chci využít šanci teď, dokud jsem mladá, a jak už jsem říkala, už jsem tam jednou byla. Pak budu mít alespoň čisté svědomí, že jsem do toho dala maximum. Udělám vše pro to, aby se to podařilo, a pak se rozhodnu, co dál. Pokud by to nevyšlo, můžu se naplno věnovat čtyřhře. A pokud ano, budu se snažit tam udržet. To je můj plán.
