Na posledních dvou grandslamech na sebe upoutal pozornost fanklub Jannika Sinnera. Carota boys je skupina kamarádů a fanoušků italského hráče, kteří jej začali podporovat na turnajích v mrkvových kostýmech. Jak tento nápad vznikl zjistíte v novém rozhovoru s těmito fanoušky.
Jsme skupina šesti kamarádů z malého města z italské oblasti Piemont, kde žije zhruba 4 000 lidí. Jsme nejlepší kamarádi a známe se mnoho let. Všichni jsme se potkali poprvé na základní škole. Myslíme si, že tohle byl klíčový moment, protože všechny věci, které děláme, jsou pro nás přirozené.
Především velmi obdivujeme jeho pokoru a prostotu. Už od prvních turnajů, které odehrál, jsme si okamžitě mysleli, že by z něj mohl být skvělý hráč. Na turnaji v Monte Carlu se s ním někteří z nás vyfotili, když byl teprve sparing partnerem.
Určitě se nám líbí, že jeho hra je velmi agresivní. Zároveň se snaží dostat všechny soupeře pod tlak. Jeho forhend a bekhend jsou velmi silné.
Vše začalo na turnaji ATP v Římě. Řekli jsme si, že zkusíme hledat příjemný způsob, jak Jannikovi fandit jinak. Napadlo nás, že by bylo zábavné převléknout se za mrkev. Hlavně kvůli barvě jeho vlasů a na památku toho, jak při výměně stran na vídeňském turnaji ATP snědl mrkev. Tak jsme na internetu našli tohle mrkvové oblečení a koupili jsme si ho.
Byl to úspěch, protože v Římě nás všichni žádali o fotky. Mnoho tenisových stránek na Instagramu nás vyfotilo a natočilo a zprávy o fanoušcích převlečených za mrkve se rozšířila po celém internetu. Po Římě nás pak kontaktovala společnost Lavazza, protože se jim náš nápad opravdu líbil. Díky Lavazze si plníme sen. Můžeme sledovat našeho oblíbeného hráče během nejslavnějších turnajů na světě.
Poprvé jsme s ním byli v opravdovém kontaktu na Roland Garros, když nám na konci zápasu dal svůj ručník. Pak se o nás zmínil v rozhovoru pro Eurosport. Byl to skvělý moment!
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Absolutně jsme si nedokázali představit, co se stane v Paříži. Už v Římě jsme vzbudili zájem lidí přítomných na turnaji a některých novin, ale v Paříži bylo všechno ještě šílenější. Po zápase nás kontaktovali nejznámější tenisové časopisy s žádostí o rozhovor, naše stránka na Instagramu explodovala a zájem o nás rostl čím dál víc. Byl to velmi zvláštní pocit, protože jsme normální kluci s normálním životem. Mít takovou pozornost médií byla silná emoce, kterou jsme nikdy předtím nezažili.
Wimbledon byl třešničkou na dortu. Možnost zúčastnit se nejprestižnějšího a nejhistoričtějšího turnaje na světě bylo něčím, co se stává jednou za život. Na turnaji jsme byli jen dva dny, protože všichni máme práci a nemohli jsme zůstat déle. Ale ty dva dny byly fenomenální. Nikdy nezapomeneme na emoce, které jsme cítili, když jsme viděli naše oblíbené tenisty na centrálním kurtu tenisového chrámu.
Rozdíl mezi oběma turnaji pocítíte až na místě. Wimbledon se vyznačuje elegancí a smyslem pro detail, které jsme na žádném jiném turnaji neviděli. Historie z něj čiší na každém rohu. Na druhou stranu Roland Garros má zázemí a kurty, které jsou pohádkové.
Byl to senzační výsledek. Měli jsme z toho měli obrovskou radost a byli jsme nadšení. Všemožně jsme se snažili vrátit do Londýna na semifinále, ale nešlo to. Hrál proti Nolemu, takže jsme věděli, že to bude strašně těžké. Jsme ale naprosto přesvědčeni, že to bude první z mnoha semifinálových zápasů na grandslamech.
Jistě! Bez mrkvové epizody ve Vídni bychom neexistovali. Bylo by tedy opravdu hezké, kdybychom mohli být ve Vídni. Kruh by se uzavřel.
Zatím nebudeme vyzrazovat spoilery.