Dominik Bartoň: Odejít studovat do USA bylo velice těžké rozhodnutí

Zdroj fotky: University of North Florida

Na konci čtvrtého ročníku na střední škole se rozhodl využít možnost odejít studovat do USA, kde se zároveň rozvíjí i v tenisu. Momentálně studuje na University of North Florida. V minulém roce se postaral o největší úspěch univerzity v singlu a stal se také druhým nejlepším Čechem v USA. Loni také cestoval po boku Kateřiny Siniakové po turnajích v Americe. O studiu na škole a také o spolupráci s Kateřinou Siniakovou si můžete přečíst v novém rozhovoru pro Tiebreak Tennis.

Ahoj Dominiku, předem bych chtěl poděkovat, že jsi přijal pozvání na rozhovor pro naše webové stránky. Mohl by ses na úvod čtenářům trochu představit?

Jmenuji se Dominik Bartoň, je mi 23 let a v současné době studuji ve Spojených státech amerických.

Jaká byla tvá cesta k tenisu? Kdy jsi s ním začal a kdo tě k němu přivedl?

Začal jsem zhruba v šesti letech. K tenisu mě přivedl můj táta, který mě také zasvětil do více sportů. Nejvíce potom do fotbalu, ale také jsem plaval, bruslil... Ale tenis s fotbalem začaly mít, jak se říká, navrch. Těmto dvěma sportům jsem se věnoval co nejvíc až do svých třinácti, čtrnácti let, kdy jsem se musel rozhodnout, který sport si zvolím jako svou prioritu. To, že bych se chtěl stát profesionálem, jsem měl od dětství pořád v hlavě, ale nedokázal jsem si představit, co všechno to obnáší. Myslím, že se mi to začalo v hlavě srovnávat až v dorosteneckém věku. Věděl jsem, že konkurence je velká. I když se stále nevzdávám, vím, že cesta k tomu stát se profesionálním tenistou bude hodně složitá.

Bylo tvým cílem stát se profesionálním tenistou?

Myslím si, že moje rozhodnutí ovlivnilo vítězství na Mistrovství republiky starších žáků ve čtyřhře s mým kamarádem Krahulíkem, na které opravdu rád vzpomínám. Tam jsem cítil, že bych v tenise mohl dokázat podstatně víc, než se mi do té doby povedlo, a chtěl jsem se tomu věnovat naplno. Celou dobu jsem jezdil do Prostějova, takže tam se po Kopřivnici odehrávaly mé tenisové tréninky a tam se i rozvíjela moje kariéra.

Momentálně studuješ na univerzitě University of North Florida v USA. Jak jsi se o možnosti studovat tam dozvěděl?

O možnosti studovat v Americe jsme se dozvěděli s rodiči přes paní Mertovou, která nás poprvé oslovila na Pardubické juniorce, na které jsem mimo jiné čtyřikrát startoval. I když jsem to nebral nějak vážně, tak mi ta myšlenka utkvěla v paměti a po dalším setkání s paní Mertovou u nás na střední škole v Prostějově jsem se o tom začal ve čtvrťáku zajímat. Přemýšlel jsem, jestli bych do toho nešel a nezkusil najít nové možnosti ve zlepšování se v tenisu a samozřejmě ve škole a v angličtině.

 
 
 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Příspěvek sdílený Dominik Bartoň (@dominik__barton)

Jak složité je se na takovou školu dostat?

Pro mě to bylo velice složité hlavně z toho důvodu, že jsem se rozhodl až ve čtvrtém ročníku a cítil jsem, že hlavně v angličtině hodně hodně zaostávám. Musel jsem složit zkoušky TOEFL a SAT. Tomu jsem v posledním ročníku obětoval téměř všechno, a to jak tréninkovou píli, tak osobní život. Opravdu si myslím, že jsem sám sobě dokázal, že se dokážu "zabejčit" a že dokážu jít si za svým cílem. A to i když nemám vždy takový talent.

Bylo těžké se rozhodnout, zda odejít studovat do USA?

To víte, že to bylo velice těžké, protože jsem měl všechno tady doma – rodinu, kamarády, kamarádky a přítelkyni, se kterou jsem se musel rozejít. Nikdy jsem tak daleko od této skupiny lidí nebyl, ale myslím, že jsem udělal dobře a nelituju toho.

Podle čeho sis vybíral univerzitu? Měl jsi vysněnou lokalitu nebo ses rozhodoval podle kvality školy?

Myslím si, že mi ve výběru školy hodně pomohly také tři turnaje v Egyptě, díky kterým jsem se dostal na žebříček ATP. Tím moje, řekl bych cena, vzrostla a už jsem si mohl vybírat. Všichni asi ví, že mám rád teplo, slunce, moře a pohodu, takže přes všechny nabídky, co jsem dostal, jsem si vybral Floridu, kde pro mě byly jedny z nejlepších podmínek, třeba co se stipendia týče. Taky bych řekl, že jsem dostal hodně prostoru a získal jsem sebedůvěru. Myslím si, že škola je se mnou také spokojená.

Tiebreak Shop, Tiebreak tričko, Tiebreak mikina,

Jaké byly začátky studia? Na co sis musel zvyknout? Co bylo jiné než v České republice?

Strašné. Myslel jsem si, že trochu umím anglicky a zjistil jsem, že kromě čtení a psaní, které jsem zvládal, nedokážu mluvit, tak jak by se na vysokoškoláky slušelo. Musel jsem v knihovně opravdu dřít. Můj denní režim byl ráno trénink, odpoledne škola a večer po škole znovu učení. Cítil jsem ale, že mám kolem sebe podporu. Všichni se mi snažili pomoct a myslím si, že po půl roce jsem dokázal nejen anglicky mluvit, ale dokonce i přemýšlet a nastudovat věci v angličtině a ne jen v češtině.

Jsi na univerzitě součástí tenisového družstva. Jak velkou roli hraje na školách v USA sport?

Myslím, že na univerzitách a školách hraje velice důležitou roli. Nejen tenis, ale všichni víme, že tam mají baseball, americký fotbal. Všechny sporty tam jsou zastoupeny a myslím, že to je veliké plus nejenom proto, že se můžete sportovně rozvíjet, ale i vědomostně. Dokážete překonat různé překážky a nesrazí vás jeden neúspěch, když vyletíte u zkoušky, což se taky může stát. Mně se to naštěstí moc nestávalo, protože jsem se opravdu snažil skloubit tréninky se školu. Myslím, že se mi to daří doteď.

 
 
 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Příspěvek sdílený Dominik Bartoň (@dominik__barton)

Jaké je vaše tréninkové zázemí?

Řekl bych, že je velice dobré. Opravdu jsem našel novou motivaci, našel jsem nové trenéry, nové lidi, kteří mi začali věřit. Něco jsme trošku změnili v systému trénování. Myslím, že jsem se i tenisově posunul a jediné, co mě možná trochu brzdí, jsou moje bolesti zad, které jsou někdy opravdu velmi velké. Ale to sport někdy přináší.

Probíhají mezi univerzitami tenisové soutěže nebo turnaje?

Probíhají, a také turnaje jednotlivců. Prioritou jsou ale turnaje družstev. Na podzim se vždycky snažíme jezdit po turnajích a na některých se připravovat i individuálně. V roce 2021 se mi povedl největší úspěch na mistrovství Floridy. Tam jsem uhrál jako jednotlivec nejlepší výsledek v historii celé naší univerzity, což mě hodně těší. Dostal jsem se do semifinále, díky čemuž jsem hodně vyskočil na rankingu. Jsem teď momentálně okolo šedesátého místa, což na naší univerzitě na Floridě také nikdo nebyl. Zároveň jsem momentálně druhý nejlepší Čech v celém USA. Našlápnuto máme dobře a teď od ledna budou probíhat pro univerzity ty nejdůležitější turnaje, a to jsou mistrovské zápasy družstev. Tam jezdíme tři měsíce, hrajeme skoro každý s každým o nejlepší ranking. Vrcholem toho všeho je závěrečný turnaj, cílem je tedy vyhrát konferenci a následně vyhrát i turnaj. Nejlepší umístění jsme získali, když jsem tam byl první rok. Tehdy jsme se dostali do finále a tam jsme prohráli rozdílem jednoho zápasu. Můžu se pochlubit, že v tom roce jsem byl nejlepším nováčkem.

 
 
 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Příspěvek sdílený Dominik Bartoň (@dominik__barton)

Letos jsi byl součástí týmu Kateřiny Siniakové na turnajích v USA. Jak se ti tato možnost naskytla?

Mám ještě mladšího bratra Hynka, který je ve stejné věkové kategorii jako Dan Siniakov, bratr Kateřiny. V době covidu jsem byl v České republice a jezdil jsem s bráchou a párkrát i s Danem na turnaje. Tam vznikla taková vazba, že se o mně Dan zmínil Katce a hlavně jejich tátovi. Slovo dalo slovo, přijel jsem na několik tréninků do Hradce Králové, kde už jsme se potom domlouvali na možné spolupráci. Ta měla začít před Vánoci loňského roku v Abú Dhabí, ale Kateřina bohužel onemocněla covidem, takže se nikam neletělo a já jsem odletěl zpět do Ameriky s předběžnou domluvou, že to zkusíme až v létě, kdy skončí moje aktivity a povinnosti na univerzitě. To se taky stalo. Byli jsme spolu na třech turnajích v Cincinnati, Clevelandu a samozřejmě na US Open.

 
 
 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Příspěvek sdílený Dominik Bartoň (@dominik__barton)

Jaká byla vlastně tvá práce?

Hlavním cílem bylo připravit Kateřinu na zápasy v daných podmínkách. V případě, kdy tam neměla trenérku, jsme diskutovali o některých věcech týkajících se zápasů. Určitě jsem se nepouštěl do nějakých nových věcí, protože za dva, tři týdny nemůžete někoho předělat. To vůbec nebylo mým cílem a ani není.

Když bys měl porovnat turnaje, které jsi s Katkou navštívil, který ti byl, kromě US Open, nejsympatičtější? Který tě naopak nijak zvlášť nezaujal?

První turnaj bych řekl, že se nám povedl. Byly tam dobré podmínky, spolupráce výborná, všechno klapalo. Na druhém turnaji podmínky z jejich strany nebyly nic moc. S Kateřinou jsme si řekli, že bychom tam už nikdy nejeli. Všechno směřovalo samozřejmě k US Open, kdy ty dva turnaje před ním byly spíše přípravou.

Teď k samotnému grandslamu. Jak sis užil atmosféru jednoho z největších turnajů?

Na grandslamu jsem nikdy nebyl a myslím si, že ta atmosféra vtáhne i zkušenější hráče, kteří toto nezažili. Na turnaji jsem poznal ještě další lidi a profesionální přístupy těch nejlepších hráčů a hráček. Byl jsem spokojený. Věřím, že byla spokojená i Kateřina. Nejenom s tím posledním turnajem, ale celkově s mou prací.

Dokázal by sis představit, že by tohle byla tvá práce v budoucnu?

Určitě bych o takové nabídce uvažoval. Samozřejmě bych chtěl v letošním roce dokončit bakalářské studium na vysoké škole. Pak to bude záležet na tom, jaké nabídky a možnosti dostanu. Chtěl bych u tenisu zůstat jako hráč, protože cítím, že bych letos mohl promluvit i do žebříčku ATP. Dokážu si sebe zároveň představit i v pozici trenéra, eventuálně sparing partnera těch nejlepších hráčů nebo hráček.

Jaké máš plány do nadcházejícího roku?

Potřeboval bych více zdraví. Trápí mě bolesti zad, ale už jsem se naučil s tím žít, trénovat a hrát. Chtěl bych, aby náš tým North Florida dokázal nejenom získat nejlepší ranking, ale dokázal ho i zúročit v závěrečném turnaji. Chtěl bych se také dostat na nějaké turnaje a připomenout se jako hráč. No a kdyby přišly nějaké nabídky, určitě bych je zvážil.

Děkuji ti za rozhovor, Dominiku, a přeji hodně štěstí v novém roce.

Díky za rozhovor a ať se i vám v roce 2022 daří.

Líbil se vám tento článek?
Zvažte prosím podpoření jeho autora.
Podpořit autora Václav Dobeš
Máte k tomuto článku co dodat?
Zapojte se do diskuze.
Zobrazit diskuzi
Skrýt diskuzi
Napište komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Přihlašte se k odběru novinek: 

    Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních udajů.

    PARTNEŘI
    Slinger
    © 2021 TIEBREAK TENNIS
    tik tok
    Copyright © 2021 TIEBREAK
    Google translate
    usercalendar-fullmagnifiercross