Na letošním Australian Open letos startovalo několik českých tenistů také v juniorské kategorii. Kromě Jakuba Menšíka, který se dostal do finále dvouhry, se v Melbourne představil i Jakub Nicod. Sedmnáctiletý tenista v Austrálii zažil svůj debut na grandslamovém turnaji. Na přípravném turnaji v Traralgonu a i na samotném Australian Open došel do osmifinále, kde pokaždé těsně prohrál. O jeho zážitcích z prvního turnaje velké čtyřky v kariéře i o plánech na následující týdny jsme si s Kubou popovídali v novém rozhovoru pro Tiebreak Tennis.
Ahoj. Těšil jsem se moc, protože to byl pro mě první grandslam. Nikdy jsem v Austrálii nebyl a slyšel jsem, že to je hodně oblíbený turnaj, i po organizační stránce. Jsem strašně rád, že se mi tam podařilo dostat a že jsem mohl jet. Radost to byla veliká a nemohl jsem se dočkat chvíle, kdy vejdu do letadla.
Cesta byla náročná. My jsme neletěli charterem, ale letěli jsme z Prahy do Dubaje, pak do Singapuru a odtud do Melbourne. Ta cesta trvala dohromady nějakých 23 hodin, takže fyzicky to bylo docela vyčerpávající a hlavně i ty první dny v Austrálii.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V Melbourne se mi moc líbilo. Něco málo jsme viděli. Je to úplně jiný svět než tady v Česku. Líbily se mi budovy, protože tam jsou všechny vysoké, což tady v Česku úplně ne. Všechno je tam moderní a mají tam hezké prostředí.
Areál byl moc pěkný. Jediné, co bylo trošku nepříjemné, bylo to, že kurty byly vedle sebe v řadách a nebyly odděleny sítěmi. Takže když jsme hráli zápasy, tak tam lítaly míčky, což bylo trošku nepříjemné. Jinak tam bylo všechno fajn. Bylo tam zhruba 30 kurtů, dalo se tam volně trénovat. Podmínky pro nás byly zajištěné perfektně.
Před turnajem jsem se cítil dobře. Měl jsem hodně natrénováno a byl jsem výborně připravený. I před odletem jsem se cítil výborně na kurtu i fyzicky. Bylo trošku důležité se srovnat s podmínkami, jako třeba s větším horkem. Já jsem v Česku trénoval v hale a tam se hrálo venku, takže na tohle jsem se také zaměřil a myslím, že jsem se s tím srovnal na výbornou.
Ano, ten zápas s Peruáncem Busem byl velice náročný, protože strašně foukalo. To nebylo ani o tom, kdo umí tenis, ale o tom, kdo lépe přemýšlí. První set mi o kousek utekl. Ve druhém setu jsem potvrdil, že jsem byl lepší. V tom třetím setu mi to o kousek ujelo, když mě breaknul na 0:3. Naštěstí jsem se z toho dostal a vybojoval jsem to. Pak jsem měl 5-4 a 40-0 na servisu. Matchbally jsem nedal a ještě mě breaknul, takže bylo těžké se s tím srovnat a jít za stavu 5-6 ve třetím setu podávat, ale povedlo se mi to. V tiebreaku jsem mu utekl s minibreakem a následně jsem to výborně dopodával. To mi spadl kámen ze srdce. Za mě jsem byl v zápase lepší. Na konci se to ukázalo a naštěstí to vzešlo v můj prospěch.
V dalším zápase jsem bohužel prohrál. Soupeř byl kvalifikant, tak jsem si myslel, že na tom nebude fyzicky nejlíp, ale opak byl pravdou. Byl hodně nabušený. První set mi vyšel dobře. Ještě jsem sice dostal míčkem do oka, měl jsem 10 minut medical timeout, ale v tom setu jsem se z toho nějak dostal. Naštěstí jsem skvěle podával, takže jsem nemusel jít přes nějaké delší výměny a to bylo důležité. Ve druhém setu mě breaknul a dobře si to držel. Mně už síly ubývaly. Bylo strašné horko a už jsem se do toho nemohl dostat. Bohužel jsem to fyzicky nezvládl.
Atmosféra byla výborná. Je to úplně jiný svět. Neskutečně moc lidí a je to krásný areál, krásné prostředí a moc kurtů. Organizace a všechno okolo bylo na výbornou. Všude byla samá ochranka. Měli jsme sběrače, což bylo taky super. Vyzkoušel jsem si tam systém bez čárových rozhodčích. Atmosféra byla výborná a byl to pro mě skvělý zážitek.
Asi nemám zápas, který jsem si nejvíc užil. Hodně emotivní byl ale zápas mezi Kyrgiosem a Medvedevem. Domácí fanoušci Kyrgiose hodně podporovali. Také se mi líbil zápas mezi Alcarazem a Berrettinim. Ještě zápas Zvereva se Shapovalovem, ale to nebylo nějak napínavé. Jenom bylo zajímavé vidět Zvereva, jak mu to nešlo a že se s tím nedokázal srovnat.
Měl jsem bohužel těžký los, takže jsem věděl, že ten první zápas bude ostrý a budu muset hrát svůj nejlepší tenis. Tu noc předtím jsem byl nervózní a moc jsem nemohl spát. Naštěstí jsem se před zápasem dobře rozcvičil, rozhýbal a nebyl jsem zatuhlý. Překvapivě jsem byl v zápase hodně uvolněný. To mi hodně pomohlo a díky tomu jsem i zvítězil.
Soupeře ve druhém kole jsem moc neznal a nevěděl jsem, co čekat. Věděl jsem jen, že porazil pátého nasazeného. Nastoupil a byl takový nejistý. První a druhý servis riskoval a hrál rychle, což bylo nepříjemné. Já jsem se s tím naštěstí srovnal. Bylo ale těžké se udržet ve svém tempu. Soupeř nedal moc míčů přes síť. Mně se naštěstí podařilo nepustit jej vůbec do hry, což bylo důležité.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
S Mexičanem to nebyl úplně špatný zápas. Bohužel jsem dal na začátku dvě dvojchyby, čímž mě breaknul. Pak jsem otočil ze stavu 3-5 na 5-5. Tam byl delší gem na mém servisu, kde jsem odvracel breakbally, ale bohužel se mi ho nepodařilo dohrát. On pak dobře doservíroval a ve druhém setu mi docházely síly. Myslím si, že vliv na to mohlo mít i to, že v Mexiku mají podobné podmínky a ta teplota mu nedělala takový problém jako mně. Myslím, že rozhodlo, že on měl víc energie.
Ano, debla jsem hrál s Matthewem. Bohužel nám to asi nevyšlo úplně podle představ. Na druhém turnaji jsme měli hodně těžký los, ale jsem rád, že jsem s ním mohl hrát. Všechno jsme si užili, takže mu za to děkuju a určitě dáme společně čtyřhru znovu, když bude chtít.
Jo, domlouvali jsme se asi měsíc před Austrálií, že si dáme společnou čtyřhru. Chtěli jsme si spolu zahrát, protože nám to spolu celkem šlo a byli jsme sehraní. Věděli jsme, co jeden od druhého čekat.
Z Austrálie jsem určitě odjížděl spokojený. Za mě jsem si to maximálně užil a nabral jsem spoustu zkušeností. I ty zápasy mi ukázaly, že tenis umím hrát ve velké kvalitě. Vidím, že to jde správným směrem. Jen mě mrzí, že zápasy jsem dvakrát nedal fyzicky, ale bohužel to asi bylo tím horkem. Myslím, že fyzičku nemám úplně špatnou, protože jsem na ní makal. Určitě jsem ale spokojený. Hodně mě to posune.
Momentálně mám v plánu trénovat. Musím dodělat školu, protože když jsem byl měsíc v Austrálii, musel jsem požádat o odklad pololetí. Potom mám v plánu hrát turnaje dospělých, a to konkrétně patnáctky (turnaje ITF s dotací 15 000 USD, pozn. red.) v Monastiru nebo v Německu. To jsme se ještě nerozhodli.
