Díky za pozvání. Mám se dobře, díky za optání. Můj dnešní den byl spíše přípravou na zítřejší 1. den extraligy v Prostějově. Kladl se velký důraz na regeneraci.

No jasně, zítra Tě čeká turnaj v domácím prostředí, k tomu se ještě dostaneme... Jaká regenerace je pro Tebe nejlepší? Masáž?

Regenerace u mě probíhala formou delšího strečinku, cvičení s SM gumama a fyzioterapií.

Tak snad budeš na zítra fit. Mám pro Tebe na začátek pár lifestylových otázek. První - jak vypadá Tvůj perfektní den?

Díky. Můj perfektní den začíná dobrou snídaní a samozřejmě probíhá v tenisovém prostředí. Těžko se přemýšlí nad perfektním dnem, jelikož žádný den není úplně dokonalý, ale pro mě je základem dobrý výkon na kurtu, ať už v zápase nebo tréninku, spokojenost mého týmu a dobré jídlo s přáteli kolem.

V jednom rozhovoru jsi říkal, že by ses rád zbavil své nedochvilnosti, které věci na sobě naopak máš rád?

Nerad se takto hodnotím, není to úplně to nejlehčí, na to byste se museli zeptat někoho z mých přátel nebo rodiny. Ale když bych měl vyzdvihnout jednu věc, za kterou jsem vděčný, tak bych asi řekl pracovitost.

A jakou vlastnost máš na lidech nejradši? A která Tě na nich naopak štve, frustruje?

Nejradši mám když jsou lidé upřímní a loajální. Sobectví a lhaní jsou vlastnosti, které u lidí nesnesu.

Co myslíš, že bys dělal, kdybys nehrál tenis – skončil bys stejně u profi sportu? Přece jen, rodiče vrcholoví sportovci, babička profesionální tenistka, dědeček fotbalista…

Těžko říct. Myslím si, že u sportu bych zůstal určitě. U jakého to nedokážu říct.

Tys i myslím někde říkal, žes jich vyzkoušel víc, které Tě ještě táhly?

Plavání, cyklistika, běh na lyžích, fotbal atd. Od mala jsem byl veden k všestrannosti a jsem za to svým rodičům moc vděčný.

Máš nějaký svůj rituál, bez kterého nemůžeš jít na kurt? Co posloucháš před zápasem za hudbu?

Rituál asi žádný konkrétní nemám, plno rituálů si vytvářím během turnaje. Co se týče hudby před zápasem tak něco rychlého, motivujícího. Pravděpodobně nějaký rap. Mění se to.

Jaký rituál si během turnaje například vytvoříš, pro představu?

Například snídám to stejné, v pokoji mají věci svůj pořádek a místo. Jak říkám, je toho dost a hodně se to mění.

Co je pro Tebe ta největší motivace, kvůli čemu každý den vstávat a pracovat na sobě, na úderech,…?

Největší motivací je pro mě touha být tím nejlepším. Od mala jsem soutěživý typ. Vítězství si užívám naplno.

Dozvěděl jsem se o Tobě, že praktikuješ metodu Wima Hofa, můžeš pro ty, kteří o ní ještě neslyšeli, stručně popsat, o co jde?

Jde o metodu založenou na dechu, meditaci a otužování. Jde v ní o zlepšení imunity daného jedince a zklidnění hlavy - mentálního odpočinku.

Jaké konkrétní důsledky praktikování na sobě pozoruješ? A zvažoval jsi třeba expedici s Wimem? (úsměv)

Jsem klidnější, rychlejší a mám přesnější uvažování, menší náchylnost k nemocím. Nechci to ale zakřiknout. (smích) Expedici jsem zatím nezvažoval, metodu praktikuji pouze 9 měsíců, jsem v tom nováček. (úsměv)

Pojďme se teď už přesunout k tenisu, přece jen rok 2020 pomalu končí a pro Tebe znamenal posun o neskutečných 273 míst v žebříčku, což je nejvíc z českých hráčů, jak se na tenhle rok díváš?

Na tento rok se dívám v pozitivním světle, plno věcí se povedlo, ale na druhou stranu to mohlo být ještě lepší, prohrál jsem pár zápasů, ve kterých jsem byl většinu času lepším hráčem, ale zkušenosti rozhodly. Mám ještě dost na čem pracovat. Tento rok pro mě byl super co se týče získávání nových zkušeností.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jiří Lehečka (@leheckajiri)

Jaké 3 zápasy z téhle sezóny bys vypíchl a proč?

1. Proti Nagalovi v Praze, ukázalo se mi, že s hráčem co je 120. na světě už si zaváhání dovolit nemohu.
2. Proti Horanskému v Prostějově. Viděl jsem, jaký je můj dokonalý výkon, jakým způsobem jsem schopný hrát a k čemu se snažit každý zápas přiblížit.
3. Proti Baezovi v Praze ve finále 25k, i když byl soupeř ze začátku lepším hráčem na kurtu, dokázal jsem misky vah přiklonit na svou stranu a zápas ve 3 setech vyhrál.

Z těchto zápasů jsem naživo viděl ten proti Nagalovi, vítězství Ti tam zdálo se uniklo jen o chloupek..

Bylo to tak. Bohužel v koncovce druhého setu rozhodly zkušenosti a já na rozdíl od něj chyby udělal.

V jednom rozhovoru jsi říkal, že proti Haasemu sis v hlavě nastavil „vyhrát aspoň jeden game, aby nebyla ostuda“, pak jsi game uhrál a mohl ses uvolnit. Budeš si něco podobného nastavovat i celkově pro příští sezónu?

Budu se o to určitě snažit.. budu se snažit, abych na sebe nevyvíjel zbytečně velký tlak a hrál v klidu, uvolněně.

Ještě bych se chtěl vrátit k Tvému skoku mezi dospěláky, při kterém jsi říkal, že najednou jsi „z juniorské hvězdy z minuty na minutu v podstatě nikdo“. Mám pocit, že jsi se i nechal slyšet, že herní skok ani není takový, jako ten mentální. Jak se s tím popasovat? Dá se na to nějak připravit?

Je to těžké, je to hodně o zkušenostech. Herně ten rozdíl není takový, ale v hlavě s tím bojujete hodně. Kdo se lépe adaptuje, tak má větší šanci k tomu, aby jeho přechod mezi dospělé byl plynulejší a ne tak mentálně náročný.

Dostáváme se k dalšímu tématu, k Tvojí spolupráci s mentálním koučem Janem Mühlfeitem. Jak dlouho už spolupracujete? Jak se ta myšlenka zrodila?

S Honzou Mühlfeitem spolupracuji od podzimu roku 2018, takže teď to jsou 2 roky. Jsem s naší společnou prací spokojen a oba pozorujeme posun kupředu. Podrobnosti si ale s dovolením nechám pro sebe. Seznámili jsme se skrz mého bývalého trenéra a velmi dobrého přítele Dušana Hajátka.

Tvůj mentální kouč říká, že údery v první stovce mají všichni takřka stejné, ale rozdíl je v hlavě - v čem konkrétně?

Jsou zkušenější, mají za sebou plno zápasů. Vědí lépe, co kdy a kam zahrát. Lépe pracují se stresem. Často jsou pracovitější a odhodlanější.

Mluví se o Tobě v souvislosti s nastupující českou tenisovou generací (Forejtek, Svrčina, Vrbenský, Machač,...), jak se to poslouchá? Nesvazuje to někdy trochu?

Ani ne, já se soustředím pouze na sebe. Na druhou stranu, to, že je nás tam více, je dobré pro naší společnou motivaci.

No jasně a my, tenisoví fanoušci, jsme za to moc rádi. Nemůžeme asi úplně vynechat téma koronaviru, který letošní sezónu podstatně ovlivnil. Jan Mühlfeit možná s trochou nadsázky podotkl, že na strach z Covidu zemře víc lidí než na Covid samotný, co myslíš Ty?

Já se na téma covidu nerad vyjadřuji, ale určitě je to velká čára přes rozpočet napříč všemi odvětvími. Sportovní odvětví to poznamenalo moc, bez diváků ten sport není to, co má být. Doufám, že se to brzy vrátí do normálu.

Vraťme se už zpátky do přítomnosti, už jsi zmínil, že zítra Tě čeká Tenisová extraliga „doma“ v Prostějově, jak se na turnaj těšíš?

Těším se na ni moc, hrát za domácí tým v domácím prostředí je vždy radost.

Nejsem si jistý, jestli už jsou rozlosováni soupeři na turnaj, připravuješ se specificky na jednotlivé hráče, i když jde o řekněme menší turnaj?

Přesně tak. Připravuji se na něj stejně, i když aktuálně to bude první ostrý zápas s novými raketami, tak se těším jak to půjde.

Budeš moct přes Vánoce trochu tenisově „vypnout“? Péct cukroví, zdobit stromeček?

Přes Vánoce určitě vypnu. Dám si chvíli pauzu od tenisu a tělo si alespoň stihne odpočinout.

 Co Tě čeká v příštím roce? Kde tě uvidíme v úvodu sezóny?

Úvodem roku mě čeká kondiční příprava a poté se uvidí. Turnajový kalendář ještě nebyl zveřejněn.

No, jsme u poslední otázky - co bys vzkázal svým mladším kolegům – tenistům a tenistkám, kteří třeba doufají, že si jednou zahrají Davis Cup?

Ať na sobě poctivě pracují a hlavně ať je to baví a naplňuje je to. Bez toho to nejde.

Jirko, děkuju mockrát za příjemný rozhovor, my v Tiebreaku Ti budeme do budoucna držet palce, ať zase skočíš na žebříčku o několik pater výš.

O kolik míst myslíte, že Jirka Lehečka poskočí příští rok? Praktikujete taky metodu Wima Hofa? Dejte nám vědět do komentářů!