Juan Manuel Cerundolo je mladý nadějný tenista z Argentiny. Ve svých pouhých 19 letech se nachází už na 135. místě světového žebříčku, a dokonce si připsal dva tituly na okruhu ATP. Ten první při premiéře v kategorii ATP 250 na turnaji v Córdobě, ten druhý na challengeru v Římě. Nejen o těchto turnajích se rozpovídal během našeho rozhovoru.
Já děkuji vám, je mi ctí.
Jmenuji se Juan Manuel Cerundolo. Je mi 19 let a jsem 135. v žebříčku ATP. Jsem levák a hraji obouručný bekhend.
Začal jsem hrát tenis ve třech letech, protože moji rodiče byli trenéři a měli akademii, a také můj bratr ho hrál. Věnoval jsem se spoustě sportů, třeba fotbalu nebo ragby, ale tenis byl číslo jedna a vždy jsem mu dával přednost.
Nikdy jsem to nevěděl. Chtěl jsem být profesionální tenista, ale vždy jsem o tom pouze snil a bojoval za to.
Chtěl jsem být a musím být hodně daleko od své rodiny, přátel, mého města. Žít v Argentině je těžké, protože všechny země (Argentina se územně čelí na země, obdoba krajů v ČR, pozn. red.) jsou od sebe daleko a musíte hodně cestovat.
Tenisové podmínky v Argentině jsou dobré, protože je zde mnoho skvělých hráčů a trenérů, a máte tak kvalitní konkurenci. Problémem je, že je pro nás vše drahé a je těžší cestovat.
Oba jsou úžasní hráči a sleduji je. Osobně znám pouze Diega Schwartzmana, který mi občas radí. Za to jsem rád. Je určitě dobrým vzorem.
Ano, antuka je povrch, který mám nejraději a kterému dávám přednost, protože jsem se odmalička učil hrát na ní. Když jsem byl dítě, nikdy jsem nehrál na tvrdých kurtech.
Hrát hodně zápasů je těžké, jste unavení a musíte být fyzicky připraveni. Pokud nejste, můžete se lehce zranit.
Největší změna, kterou musíte udělat při přechodu od juniorů k profesionálům, je vylepšit svůj fyzický a duševní stav. V tom jsou dospělí lepší a mnohem vyspělejší. Myslím si, že tenisová úroveň je u juniorů dobrá, ale jejich fyzička se od té profesionální podstatně liší.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
No, Córdoba byla neuvěřitelná. Šel jsem na turnaj s tím, že je to můj první z kategorie ATP a zkusím vyhrát jeden nebo dva zápasy, no a najednou jsem vyhrál celý turnaj. Vítězstvím jsem se toho hodně naučil a cítil jsem se šťastný. Byla to opravdu výjimečná zkušenost.
Ano, vyhrát challenger v Římě bylo motivací pokračovat v dosavadní práci a zlepšovat svůj tenis a své umístění. Vítězím čím dál častěji v těžkých zápasech.
Moc se mi v Prostějově líbilo. Česko je fascinující země a turnaj byl velmi pěkný. Bohužel jsem se zranil a kvůli problémům s nohou jsem nemohl hrát. Doufám, že příští rok to napravím.
Jsem se svým momentálním umístěním velmi spokojen, ale mířím mezi 100 nejlepších. Pokud bych mohl udělat něco jinak, zkusil bych získat na ATP více divokých karet, abych měl šanci získat více bodů.
Skončit v top 100.
Já také velice děkuji.