Na letošním Roland Garros se český tenis dočkal hned tří vítězek. Kromě Barbory Krejčíkové a Kateřiny Siniakové se titulu dočkala i šestnáctiletá Linda Nosková. Ta si v Paříži pro juniorský titul došla jako první Češka od Hany Mandlíkové v roce 1978. Jak moc si tohoto vítězství cení a jaké pocity si Linda odnesla se dozvíte v rozhovoru pro Tiebreak Tennis.
Lindo, gratuluji ti k titulu z Roland Garros. Když se teď ohlédneš zpět na tyto dva týdny, jak by si je popsala?
Děkuju. Tak tenhle turnaj byl rozhodně nezapomenutelný tím, že jsem tam hrála dobře a ještě k tomu jsem ho vyhrála. Určitě si z tama vezu jen ty nejlepší vzpomínky a jsem na sebe pyšná, že jsem vyhrála tak prestižní turnaj.
V jakém rozpoložení si do Paříže odjížděla?
Do Francie jsem přijela rozhodně s nejvyšším cílem, což se mi v singlu povedlo. Do tohoto turnaje jsem přijížděla trochu nejistá, protože v kondici jsem sice byla velmi dobrá, ale na antuce jsem si ještě nebyla úplně jistá sama sebou.
Byla si spokojená s přípravou na Roland Garros?
Moje příprava byla velmi intenzivní. Pracovala jsem hlavně na pohybu na antuce a samozřejmě na rytmu při hraní.
Letos to byl pro tebe první grandslam, mrzelo tě, že se nekonalo juniorské Australian Open?
Tak určitě mě to mrzelo. Chtěla jsem tento rok hrát všechny grandslamy. Austrálie sice nevyšla, ale zato jsem si to vynahradila v Paříži.
Kdyby si měla srovnat loňský turnaj s tím letošním, změnili se nějakým způsobem například opatření?
Opatření se spíš nezměnily. Bylo to tam stejně profesionální jako před rokem a nebyl v tom žádný problém.
Jak si trávila volný čas v Paříži?
Volný čas jsem trávila hlavně na kurtech a hodinu denně ve městě, kterou jsme měli povolenou. Chtěla jsem být na tenise co nejdéle, abych se na mém malém hotelovém pokojíčku nezbláznila ten celý týden.
První tři zápasy na Roland Garros si zvládla s přehledem. Pomohly ti tyto výsledky v dalších zápasech, které byly, podle jejich průběhu, těžší?
Nedá se říct, že byly úplně nejlehčí. Samozřejmě skórem ano, ale připravit se na tyto zápasy, hlavně hlavou. Jsem ráda, že jsem měla trochu lehčí soupeřky na rozehraní, abych si zvykla na antuku, rytmus, počasí atd.
Ve čtvrtfinále si hrála proti své deblové parťačce a vítězce Australian Open. Co na tomto zápase bylo nejtěžší?
Tak moje čtvrtfinálová soupeřka – jelikož jsem s ní hrála debla, tak nějaký ten kontakt jsme určitě měli. V zápase mi tento fakt nijak nebránil. Neměla jsem žádné slitování. Byla to prostě soupeřka, kterou jsem chtěla porazit a fakt, že jsme spolu hráli debla se nijak neprokázal. Připravila jsem se na zápas. Věděla jsem, že bude těžký a hrála jsem to, co jsem chtěla hrát.
V semifinále si musela otáčet nepříznivě se vyvíjející průběh. Co ti nakonec pomohlo vyzrát na soupeřku?
Tak v semifinále Ruska hrála velmi dobře první set. Od začátku druhého jsem musela změnit hru na tu, která jí neseděla a vyrovnat skóre a ve 3. hlavně pokračovat a nedovolit jí hrát její tenis.
Jak si se cítila před finálovým zápasem? Byla si nervózní?
Rozhodně jsem byla nervózní. Určitý tlak jsem cítila, ale jak jsem vstoupila na kurt, tak jsem se soustředila jenom na sebe a na vyvíjení zápasu.
Zápas si nakonec zvládla ve dvou setech. Jak si byla spokojená se svou hrou a výsledkem?
Za mě jsem to zvládla dobře. Hrála jsem svůj tenis tak, jak jsem dopředu plánovala. Nechala jsem si tam ujít šance a v některých momentech jsem si zápas zbytečně prodloužila, ale nakonec jsem to dokázala dohrát se šťastným koncem.
Když se ti podařilo proměnit matchball, co se ti hodilo hlavou?
Hlavou se mi nehonilo vůbec nic. Měla jsem vymalováno úplně nabílo, protože z celého vyčerpávajícího týdne jsem si ani tu výhru v ten moment, ani za pár hodin, ani dnů nedokázala moc uvědomit a oslavit to sama se sebou.
Znala si soupeřku už předtím? Hrála si s ní před finálovým zápasem?
S Erikou jsem myslím buď nikdy, anebo hodně dlouho nehrála, takže jediné, co mi zbývalo bylo se podívat na její semifinálový zápas a na internetu i na kola předtím abych si vytvořila taktiku.
Stala si se první tenistkou od Hany Mandlíkové, která vyhrála juniorku na Roland Garros. Jak tuto skutečnost vnímáš?
Je to určitě čest být za takovýmhle velkým jménem. Spousta lidí mi tento fakt připomnělo.
Na Roland Garros Češky zvítězily jak ve dvouhře, tak čtyřhře. Potkala si se s Bárou a Katkou? Navštívila si finále?
S Bárou Krejčíkovou jsem se viděla na interview, kde jsme si navzájem pogratulovaly a s Kateřinou Siniakovou jsem prohodila pár slov skrz Instagram.
Jaký byl tvůj návrat do České republiky? Měla si čas vidět se s rodinou?
Jelikož jsem z Francie letěla přímo do Prahy a odtud na turnaj Macha Lake Open, tak nás rodiče vyzvedli a poté jsme strávili pár dní společně na turnaji.
Momentálně tě trénuje Tomáš Krupa. Jak si zatím spokojená se spoluprací?
S panem trenérem Krupou jsem spokojená. Je to skvělý trenér. Máme společné připomínky k tenisu a má skvělé rady.
Na tvém dalším turnaji ve Starých Splavech si došla do semifinále. Očekávala si postup tak daleko po náročném Roland Garros?
Rozhodně jsem to nečekala. Myslela jsem si, že vypadnu v prvním kole, protože jsem byla hodně unavená. Všechno cestování je vždy určitým způsobem náročné, ale jako vždy jsem se snažila o co nejlepší výsledek.
Porazila si i Veronicu Cepede, která se na Roland Garros mezi ženami dostala už do osmifinále. Jak moc si této výhry ceníš?
O tom, že byla takhle vysoko na světě jsem věděla. Měla jsem z ní respekt. Věděla jsem, že bude hrát dobře a její styl tenisu mi seděl.
Jaké máš plány na následující týdny?
Chci dojít co nejdál na přípravném turnaji na Wimbledon a poté i na grandslamu samotném.