Svého prvního titulu mezi dospělými se dočkal devatenáctiletý Martin Krumich. Ten si podmanil turnaj ITF s dotací 25 000 USD v pražském klubu TK Spoje. Pro Krumicha to bylo již třetí finále. V žebříčku se poprvé posune do první pětistovky. O své pocity z vítězství se s námi Martin podělil v následujícím rozhovoru.
Ahoj, děkuju moc. Pocit je to určitě skvělý. Jsem rád, že jsem to konečně prolomil a získal svůj první titul. Čekal jsem na něj docela dlouho. Ještě k tomu to byla pětadvacítka doma v Praze. Tím je to ještě víc speciální. Určitě na to budu dlouho vzpomínat.
Na Spojích to znám dobře. Hrál jsem tam v minulosti pětadvacítky i challenger. Vždycky jsem se tam necítil úplně špatně. Bohužel jsem tam nikdy nedokázal uhrát dobrý výsledek. Jsem tedy rád, že se to konečně povedlo a celý turnaj jsem dokázal vyhrát.
S Markem se moc neznáme. Viděl jsem ho hrát na pár českých turnajích. Nikdy předtím jsme ale proti sobě nehráli.
Moc neřeším, jestli hraju proti Čechovi nebo hráči jiné národnosti. Vždycky se snažím hrát stejně. Neberu to jinak než ostatní zápasy.
Určitě. Je to výborný hráč z TOP 300 na světě. Zápas mi dodal sebevědomí i úderovou jistotu. Je to Španěl, antukář, a hrály se trošku delší výměny. To mi hodně pomohlo do dalších zápasů.
V tom zápase jsem měl set a za stavu 4-4 ve druhé sadě jsem měl breakbally. Ty jsem bohužel neproměnil. Následně jsem si prohrál podání a zároveň set. Důležité bylo, že jsem nepřemýšlel nad nezvládnutým druhým setem. Do začátku třetího setu jsem šel naplno. Získal jsem hned break na 1-0. Od té doby už jsem byl lepší. Měl jsem ten zápas pod kontrolou a dohrál jsem ho od vítězného konce.
Ano, určitě byl důležitý první set. Od začátku až do konce to byl hodně vyrovnaný a kvalitní tenis. Oba dva jsme hráli dobře a probíhaly dlouhé výměny. Soupeř hrál hodně nepříjemně. Bylo důležité, že jsem ten první set zvládl. Další klíčový moment byl, když jsem se ve druhém setu dostal do vedení 2-0. Po potvrzení breaku na 3-0 jsem ho zlomil. Ten druhý set jsem pak dotáhl do konce na 6-0.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Přišla mě podpořit rodina, přítelkyně, kamarádi a známí. Za to jsem hodně rád. Pomohlo mi to se vyhecovat a podávat ty nejlepší výkony během celého týdne.
První finále jsem hrál v šestnácti letech proti Honzovi Šátralovi, který je výborným hráčem. V tom zápase byl lepší a zaslouženě vyhrál. Potom jsem hrál druhé finále v Kataru. Tam jsem ho bohužel nezvládl. Nepodal jsem výkon, jaký bych chtěl. V tomhle finále mi pomohla konzistentní hra. Hrál jsem dobře a na finále jsem si věřil. Šel jsem ho vyhrát. Jsem moc rád, že se mi to podařilo.
Jsem určitě rád, že jsem se takto posunul žebříčkem. Budu moct hrát kvalifikace na challengery.
Žebříčkové cíle si moc nedávám. Byl bych rád, kdybych se co nejdřív dostal do hlavních soutěžích na challengerech.
Po Mostě se přesunu na další pětadvacítku do Jablonce. Pak budu možná hrát challenger v Prostějově. Poté se uvidí, jaké budou turnaje. Chtěl bych ale určitě hrát právě challengery.