Přesně před 50 lety se Björn Borg jako plnoletý mladík radoval ze svého prvního grandslamového titulu, který získal na French Open. Ve finále porazil jako osmý hráč světa čtrnáctého nasazeného hráče Španěla Manuela Orantese po pěti setech. Stal se tak nejmladším mužským šampionem tohoto turnaje.
Rodák z Norrmalmu byl turnajovou trojkou a v prvním kole ho čekal kvalifikant Francouz Jean-François Caujolle, který sebral Björnovi první set. Následně však schytal kanára a vítězství zakončil Švéd poměrem 6:4. V dalším kole porazil Rumuna Toma Oviciho 6:1, 6:1, a poté i Francouze Jeana-Loupa Rouyereho 6:4, 6:2, 6:0. Čtvrté kolo přineslo Borgovi pětisetovou bitvu s Američanem Erikem van Dillenem 0:6, 6:3, 6:3, 5:7, 6:3.
Až ve čtvrtfinále se setkal s nasazeným hráčem, a to devítkou turnaje Mexičanem Raulem Ramirezem. Opět dospěl zápas až do pěti sad s výsledkem 6:2, 5:7, 4:6, 6:2, 6:3. S dalším soupeřem Američanem Haroldem Solomonem odehrál Borg čtyři sety (6:4, 2:6, 6:2, 6:1) a ve finálové bitvě porazil nasazenou čtrnáctku Španěla Manuela Orantese po pěti setech 2:6, 6:7, 6:0, 6:1, 6:1. Poprvé tak Björn zvedl nad hlavu grandslam z Paříže. Další antukové grandslamy přidal v letech 1975, 1978, 1979, 1980 a 1981. Celkově tedy slavil šestkrát. Další triumf už nepřidal, protože o rok později, ve 26 letech, šokoval tenisový svět ukončením kariéry.
Björn Borg v 80. letech naprosto dominoval na antukovém grandslamu s názvem French Open. Celkem osmkrát se zúčastnil tohoto turnaje od roku 1973-1981, z toho rovnou šest účastí proměnil v titul. Jeho bilance na tomto turnaji je neuvěřitelných 49:2 (Švédský fenomén vyhrál 96 % svých zápasů, lepší bilanci má jen s 97,4 % Rafael Nadal). Obě Borgovy porážky má na svědomí Ital Adriano Panatta, který jej porazil v roce 1973 a 1976. V prvním případě se jednalo o Björnův debut na Roland Garros. A jako nenasazený hráč došel do čtvrtého kola, kde nestačil na Panattu. Ten ho vyřadil po čtyřech setech 6:7, 6:2, 5:7, 6:7. O tři roky později se oba potkali ve čtvrtfinále jako nasazení hráči. Borg byl číslem jedna a Panatta nasazená osmička. Diváci opět sledovali čtyřsetovou bitvu, ve které byl úspěšnější italský antukář s výsledkem 6:3, 6:3, 2:6, 7:6. Následně si Ital odnesl svůj první a zároveň i poslední titul z pařížského grandslamu. Až do triumfu Sinnera na letošním Australian Open byl posledním tenistou z apenisnkého poloostrova, který se na některém z Majorů radoval.
Pozornější čtenáři si teď kladou otázku, kam se ztratil rok 1977. V tomto roce dal Björn Borg přednost lépe finančně ohodnocenému turnaji WCT (World Championship Tennis).
Borgův herní styl je považován za jeden z nejvýraznějších v Open Éře. Typickým znakem je hra od základní čáry se silnými údery do země. Jeho obouručný bekhend byl trochu neortodoxní, ale trenér Lennart Bergelin se snažil měnit Borgovu techniku, která byla účinná. Borg patří k prvním špičkovým hráčům, kteří používali těžký topspin na své údery. Když ještě přidal svou kondici, tak se stával dominantním hráčem na French Open. Do dob Rafaela Nadala neviděl tenisový svět lepšího hráče na antuce.
"Byl k neunavení. Jedinou "relativní slabinou" byl jeho druhý servis. Já jsem z něj bohužel nemohl chodit na sít jako McEnroe, ale přece jen jsem ho zatlačil. Taktika s ním byla víc riskovat na jeho kratší míče (ale i když byly některé kratší, měly v sobě tolik liftu, že stejně skákaly hodně do výšky i do dálky, něco jako ty Nadalovy dnes – a k tomu s dřevěnou raketou). Prostě vyhrát nad ním bylo nesmírně vyčerpávající, nedal vám jediný bod zadarmo," vzpomíná Ivan Lendl na Borga v knize Králové tenisových grandslamů.
Legenda švédského tenisu dokázala totiž přehrát většinu svých soupeřů i v těch nejtěžších podmínkách. Jeho další typickou vlastností bylo klidné chování na dvorci, díky kterému dostal přezdívku “Ice Man” nebo “Ice-Borg”. K takovému chování se ovšem musel propracovat, když byl mladý tenista, vztekal se a mlátil raketou. Dokonce to došlo tak daleko, že od svého klubu dostal tříměsíční distanc. Po této zkušenosti, kdy přišel o svůj milovaný sport, ho už nikdy nikdo neviděl vzteklého, rozčíleného či připraveného hádat se během hry.
V roce 1981 získal Björn Borg svůj poslední titul na French Open. Po čtyřiceti letech se příjmení Borg objevilo znovu na kurtech pojmenovaných po francouzském stíhacím pilotovi Rolandu Garrosovi. Osmnáctiletý Leo Borg, syn slavného Björna, startoval v Paříži na juniorském grandslamu. V úvodním kole porazil Leo domácího tenistu Maxe Westphala 3:6, 6:3, 6:4.
"Byla to skvělá zkušenost. Je úžasný pocit vyhrát. Když jsem byl o něco mladší, měl jsem to těžké," vysvětlil Borg po vítězství v úvodním kole juniorského Roland Garros.
"Lidé za mnou chodili na kurt a já na to nebyl zvyklý. Musím to zvládnout, protože mě to bude provázet po celou dobu mé tenisové kariéry, ale nevadí mi to. Soustředím se jen na svůj cíl a na svůj tenis."
Následně uspěl i ve druhém kole, ale ve třetím podlehl Číňanovi Šangovi Ťün-čchengovi 6:7, 6:3, 6:7.
Jméno Borg se tak možná v budoucnu dočká opět účasti v hlavní soutěži. Takovým fenoménem jako v 80. letech už ale nikdy s největší pravděpodobností nebude. A kdo ví, kolik triumfů by Björn Borg v Paříži ještě získal, nebýt brzkého konce kariéry. Možná by Rafa nebyl tak moc neohroženým antukovým králem.
