Tenisový svět je plný dramatu, vášně a nečekaných zvratů. Jen málokterý turnaj však dokáže rozdělit fanoušky a hráče tak, jako Wimbledon se svým kontroverzním pravidlem o přerušení zápasů kvůli tmě. Zatímco jinde ve světě se hraje pod umělým osvětlením často i pozdě do noci, v All England Clubu se hrací čas zastavuje s blížícím se soumrakem. A to i v těch nejnapínavějších momentech. Nedávný incident s americkým tenistou Benem Sheltonem jen znovu rozvířil debatu o střetu tradic a moderních požadavků na sportovní výkon.
Představte si to. Jste jeden game od vítězství na Wimbledonu, nejprestižnějším tenisovém turnaji světa. Publikum je nadšené a hráče povzbuzuje. A pak se to stane. Rozhodčí oznámí: „Zápas je přerušen kvůli tmě.“ Přesně to se stalo mladému americkému talentu Benu Sheltonovi.
Během druhého kola Wimbledonu se ve čtvrtek večer na kurtu č. 2 odehrál takovýto dramatický moment. Desátý nasazený Ben Shelton, teprve 22letý Američan, vedl nad Australanem Rinkym Hijikatou drtivě 6-2, 7-5, 5-4 a chystal se servírovat na vítězství. Situaci na kurtu, který nedisponuje střechou ani umělým osvětlením, dodávala na dramatičnosti skutečnost, že Shelton v předchozím gamu neproměnil tři mečboly při stavu 5-3, 0-40 na servisu Hijikaty. Osmdesátý sedmý hráč světa však dokázal odvrátit hrozbu a získal pět bodů v řadě, čímž prodloužil zápas a posílil Sheltonovu frustraci.
Okamžikem, kdy byla hra v 21:29 místního času zastavena, propukla na kurtu vlna nevole. Shelton byl viditelně rozrušený a zuřivě protestoval u rozhodčího. Jeho rozhořčení bylo tak silné, že mezi něj a umpire musel dokonce vstoupit supervizor turnaje. Ani diváci neskrývali své zklamání a údiv nad rozhodnutím, které přišlo v tak kritickém okamžiku. Komentátoři jako James Blake a Coco Vandeweghe toto rozhodnutí zkritizovali. Poukazovali, že zápas mohl být dohrán během několika minut.
Sheltonova frustrace se nahromadila. Již dříve, před začátkem třetího setu, se Američan dotazoval na přerušení zápasu i kvůli počínajícímu kluzkému povrchu za základní čarou. Bylo mu ale řečeno, že se bude pokračovat. Zajímavým aspektem byli i moment, kdy si Hijikata vzal strategickou přestávku na toaletu před začátkem třetího setu, což mohlo přispět k prodloužení hry.
Ben Shelton reacts to his match against Rinky Hijikata being suspended at 9:29 PM local time.
The match will be resumed tomorrow after play is suspended due to darkness. pic.twitter.com/6X3mFleai0
— SportsCenter (@SportsCenter) July 3, 2025
Tento incident vyvolává zásadní otázku. Proč se takové přerušení stane v 21. století na Wimbledonu, který je symbolem tenisové dokonalosti, když je očividné, že je stále dostatek světla? A to všechno i přes dřívější dotazy Sheltona k přerušení a jejich následné nevyslyšení. Je to jen nešťastná náhoda, nebo hlubší problém, který se dotýká samotného srdce wimbledonských tradic a moderních požadavků na sport?
Wimbledon, jako nejstarší a nejprestižnější tenisový turnaj na světě, je proslulý svými tradicemi. Jednou z nich je i unikátní pravidlo, které omezuje hrací dobu. Londýnský grandslam totiž striktně dodržuje pravidlo, které zakazuje hrát po 23. hodině místního času. Toto nařízení, známé jako „curfew“, je jedním z nejvíce diskutovaných aspektů turnaje.
Pravidlo nebylo zavedeno z ryze sportovních důvodů, ale jako „podmínka plánování“. V roce 2009, kdy byla na centrálním dvorci instalována zatahovací střecha, rada Mertonu, která má na starosti územní plánování, stanovila tuto podmínku. Jejím cílem je vyvážit zájmy místních obyvatel, kteří žijí v blízkosti areálu, a také logistiku dopravy.
Klíčový rozdíl v infrastruktuře kurtů přímo ovlivňuje aplikaci pravidla a je zdrojem častých kontroverzí. Centrální dvorec a kurt č. 1 disponují zatahovacími střechami a umělým osvětlením, což jim umožňuje hrát až do zmíněných 23:00. Na rozdíl od nich, vedlejší dvorce, jako je právě zmíněný kurt č. 2, spoléhají výhradně na přirozené světlo a nemají umělé osvětlení. Z tohoto důvodu se zápasy na těchto kurtech často přerušují dříve, jakmile zapadne slunce a začne se stmívat, bez ohledu na stanovené curfew. Toto tak vede ke vnímání nespravedlnosti, protože hráči na vedlejších kurtech jsou znevýhodněni faktorem, který je na hlavních kurtech eliminován.
Případ Bena Sheltona není ojedinělý. Pravidlo o přerušení zápasů kvůli tmě a času vyvolává na Wimbledonu opakovaně kontroverze a frustraci mezi hráči i fanoušky. Nedávným příkladem bylo přerušení zápasu na kurtu č. 1. Taylor Fritz nedohrál zápas v 1. kole, protože byl zastaven 40–45 minut před curfew. To jej rozzuřilo a rovněž vedlo k bučení publika.
Taylor Fritz and Giovanni Mpetshi Perricard’s match at Wimbledon is suspended due to the curfew, which is at 11 pm local time.
The crowd is booing.
They currently have more than 40 minutes left to play.
Fritz wants to continue as long as possible. Totally understand his… pic.twitter.com/75mScXN4Dv
— The Tennis Letter (@TheTennisLetter) June 30, 2025
Historie Wimbledonu je plná podobných incidentů. Semifinále Djokoviče s Nadalem v roce 2018 bylo přerušeno kvůli curfew, i když se hrálo pod střechou centrálního dvorce. Existuje i vzácná výjimka z roku 2012, kdy Andymu Murraymu bylo umožněno dohrát zápas dvě minuty po 23:00, což bylo tehdy označeno za projev „flexibility a zdravého rozumu“. Tyto případy vedou k široce rozšířenému vnímání nekonzistence v uplatňování pravidla, což může frustrovat jak samotné hráče, tak i fanoušky či komentátory.
Přerušení zápasu kvůli tmě nebo času má pro hráče mnohem hlubší dopady než jen dočasné zastavení hry. Dotýká se jejich psychické pohody i fyzické připravenosti. Pro tenistu je momentum neboli stav flow klíčové. Náhlé přerušení, zejména když hráč dominuje, může zcela zničit jeho rytmus, koncentraci a sebedůvěru. Nutnost provést „mentální reset“ a znovu se plně soustředit na hru po nucené pauze je obrovskou psychologickou výzvou.
Profesionální tenisté rovněž mají pečlivě plánovaný režim odpočinku a regenerace. Náhlé přerušení může ovlivnit nejen výkon v samotném pokračování zápasu, ale i přípravu na případná následující kola turnaje, což pak může mít efekt na celou hráčovu cestu turnajem.
Wimbledon je jedinečný turnaj, který se snaží balancovat mezi hluboce zakořeněnými tradicemi a nevyhnutelnými požadavky moderní doby. Je jediný grandslam hraný na trávě a jediný, který si udržuje noční curfew.
Dlouhodobě se vede debata o pozdních začátcích zápasů na centrálním dvorci (obvykle 13:30 místního času), které často vedou k tomu, že se zápasy protáhnou a musí být přerušeny. Generální ředitelka All England Lawn Tennis Club, Sally Bolton, v roce 2023 obhajovala pozdější začátky tím, že zajišťují vyprodané kurty a umožňují návštěvníkům zažít „celý den na turnaji“.
Na rozdíl od Wimbledonu, ostatní grandslamy, jako Australian Open a US Open, umožňují mnohem pozdější dohrávání zápasů, někdy až do 3:00 ráno. Wimbledon tak v tomto ohledu prokazuje jakýsi výběrový přístup. Zatímco přijímá technologické inovace a upravuje rozpis pro širší publikum, zůstává neústupný v otázkách, které se dotýkají jeho hluboce zakořeněných tradic.
Pravidlo o přerušení zápasů kvůli tmě a časovému limitu zůstává na Wimbledonu jedním z nejdiskutovanějších témat. Incident Bena Sheltona, stejně jako dřívější případy, poukazují na přetrvávající napětí mezi hluboce zakořeněnými tradicemi All England Clubu a požadavky moderního profesionálního tenisu. Uvidíme, jak se mladý Američan s celou situací popasuje.
Wimbledon se snaží udržet svou jedinečnou identitu, ale rozdílné vybavení kurtů jednoduše vytváří nerovné podmínky. Hráči na vedlejších kurtech jsou vystaveni riziku dřívějšího přerušení, což může dramaticky ovlivnit momentum zápasu a jejich psychickou i fyzickou připravenost. Ačkoli Wimbledon prokazuje ochotu k modernizaci v jiných oblastech, v otázce časového omezení zůstává neústupný.
Budoucnost tohoto pravidla na Wimbledonu bude pravděpodobně nadále předmětem diskusí. Je zřejmé, že pro hráče je konzistence a předvídatelnost rozhodnutí klíčová. Zatímco turnaj hledá rovnováhu mezi historií a pokrokem, fanoušci a hráči budou i nadále s napětím sledovat, zda se Wimbledon rozhodne pro další úpravy, které by minimalizovaly frustraci a zajistily, že se sny o vítězství nebudou zastavovat v nejméně vhodnou chvíli.
