Postupující Tereza Martincová: I když jsem z Prahy, v Ostravě se mi hraje o dost lépe

Zdroj fotky: David Vařílek

Tereza Martincová uzavřela pondělní program na centrálním dvorci. Zápas s Jil Teichmann se především v první sadě nevyvíjel dobře. I s podporou ostravského publika však sedmadvacetiletá členka TOP 80 žebříčku zvládla utkání ve dvou tiebreacích dotáhnout do zdárného konce.

Tereza Martincová usedla na pohovku v tiskovém středisku. "No myslím si, že už se z ní nezvednu,“ začala na odlehčenou.

Počáteční nezdar dokázala zvládnout v hlavě

"Jak jsem říkala, ten začátek byl ode mě takový uspěchaný, i když musím říct, že Jil hrála neskutečně a k ničemu mě nepustila. Hrozně blbě se mi to sešlo. Hrály jsme super výměny, ale vždy se to překlopilo na její stranu. Já jsem si to uvědomovala na lavičce. Pak jsem si řekla, že i když jsem dole, tak se budu snažit hrát míč po míči a sbírat gemy, a že nebudu upjatá na to ji vystřílet z kurtu. Tady na tom povrchu a se soupeřkou, která vám nedá míč zadarmo, je to strašně náročný," přiblížila své pocity rodačka z Prahy po vítězném zápase.

Jak velkou roli mělo na výsledku publikum?

"Musím říct, že obrovskou. Jak jsem říkala teď na kurtě, nevím, čím to je, ale i když jsem z Prahy, tak se mně v Ostravě hraje o dost lépe. V Praze se mi povedlo zahrát finále, ale narovinu ty soupeřky nebyly úplně nejlepší, až na finále. Tam jsem prohrála s Bárou Krejčíkovou. Nikdy jsem v Praze nesehrála dobrý zápas, nedá se to vůbec srovnat s tím, jaké zápasy odehrávám tady. Vnitřně se cítím o dost líp a uvolněněji. Cením si těch lidí, co vydrželi a neodešli. Cítila jsem hodně tu podporu. Byli v tom se mnou a dávali mi sílu," řekla o síle ostravských ochozů a své lásce k Ostravě Tereza Martincová.

V Ostravě jí to svědčí, což dokazuje i bilance tiebreaků. Tu má celkově negativní i v letošní sezóně. Moravskoslezská metropole představuje však výjimku. "Tady je to nějaké kouzlo, nevím, jak se mi to vždy povede, že ta bilance těch tiebreaků je dost pozitivní."

Kromě soupeřky bojovala s bolestí

Pro Terku bylo dle jejích slov stoprocentně pozitivní skutečností rozuzlení ve dvou sadách. "Já neříkám, že bych ve třetím setu nemohla. Ono i když občas vypadám naprosto nemohoucí, tak si sednu, zvednu se a jdu znovu hrát. Já se bohužel celou dobu trápím s kolenem. Tuto věc hned nevyřeším. Bolest je hodně nárazová. Někdy to cítím, pak to trošičku odejde."

"Dneska jsem se vykašlala úplně na prášky proti bolesti, protože mi přišlo, že mě to dost uspává. Mám potom horší reakci, takže jsem to úplně vysadila, riskla jsem to. Musím říct, že jsem trpěla. Je to znát, když to v sobě nemám. Já pod těmi prášky hraji tři čtvrtě roku," prozradila značně vyčerpaná Tereza Martincová.

Do třetice s estonskou královnou

Ve druhém kole se už potřetí během dvou měsíců utká s Estonkou Anett Kontaveit. Turnajová trojka bude těžkým oříškem, i když už v Cincinnati ukázala dobrý výkon. Tehdy prohrála až 6:4 ve třetí sadě.

"Uvidíme. Minulý týden se mi to dost nesešlo. Anett hrála naprosto neskutečně, ona byla doma. My jsme hrály předtím ještě v Cincinnati. Jak všichni víme, Anett je v hale dost sebevědomá. Je to znát. Byla světová dvojka, teď je světová čtyřka. Nemám určitěco ztratit, ale půjdu do toho s tím, že budu chtít uhrát lepší výsledek než minulý týden (pozn. red. Kontaveit vyhrála 6:2, 6:1). Nemůžu se soustředit na to, že tam nalítnu a že ji budu chtít přejet. To v sobě člověk má, když pak ale člověk tlačí moc na pilu, tak to někdy může být kontraproduktivní."

Máte k tomuto článku co dodat?
Zapojte se do diskuze.
Zobrazit diskuzi
Skrýt diskuzi
Napište komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Google translate
usercalendar-full