Elena Milovanovic společně s dalšími sportovci uvízla po pondělním zemětřesení na území Turecka. Srbská tenistka se podělila o své obavy a popsala své zážitky z pondělního incidentu.
Srbská tenistka Elena Milovanovic se stala jednou z obětí pondělního zemětřesení, které zasáhlo území Turecka. Tenistka, která v době nejsilnějšího otřesu spala v hotelu pro hráče v Antalyi, popsala, jak složité je v současné době Turecko opustit. Stejně jako ostatní hráčky je momentálně uvězněná na tureckém území plna obav, co dalšího by ještě mohlo následovat.
Pondělní zemětřesení o síle 7,8 stupně v Turecku postihlo oblast, kde žije přibližně 13,5 milionu lidí. Podle Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V centru otřesu se tou dobou nacházela spousta sportovců, včetně tenistů, kteří sem přijeli odehrát turnaj Mezinárodní tenisové federace v Antalyi. Mezi nimi je i absolventka akademie Novaka Djokoviče Milovanovic, která popsala strach panující mezi sportovci: "Jsme tu uvěznění a nemůžeme se vrátit domů". V noci na úterý přitom zasáhlo centrální Turecko další zemětřesení o síle 5,6 stupně a k dnešnímu dni se uvádí okolo 11 tisíc obětí. Nikdo nedokáže říct, co bude dál.
Elena Milovanovic na turnaj odjela zcela sama a nemá zde tedy nikoho než své soupeře. "Naši rodiče si dělají starosti," pokračovala Milovanovic. "Jsem tu sama, jinak na turnaje ani nejezdím. Jsou tu mí soupeři a s těmi držíme pohromadě. Zejména tedy s Balkánci." Srbská tenistka, která hrála kvalifikační turnaj v Antalyi uvedla, že jí ani ostatním doposud nebyly poskytnuty žádné informace ohledně možnosti vlast opustit. "Jediný titul, který chci, je vrátit se ve zdraví domů," uvedla a zároveň vyjádřila soustrast svým tureckým kolegům, jejichž rodinní příslušníci byli zemětřesením zasažení.
"Je to hrozné pro všechny účastníky, jejich rodiny jsou v nebezpečí," řekla. "Naštěstí nejsilnější otřesy byly včera v noci, když jsme spali, takže jsme je necítili. Hotel je plný fotbalových a volejbalových týmů, které se zde připravují na další sezonu. Nedokáži si představit, čím si jejich rodiny momentálně procházejí." Snažím se být vděčná za to, že jsem živá a zdravá. Snažím se přijmout to, jak to je, i když je to smutné. Díky Bohu, že se máme dobře, a že můžeme doufat ve šťastný návrat domů. Jen aby už nebyla žádná další zemětřesení."
