Italský mužský tenis ukázal v Paříži svoji nadvládu historickým počtem tenistů ve druhém kole. Díky Jasmine Paolini budou mít Italové komu fandit nejen v semifinále mužů, kam postoupil Jannik Sinner, ale i u žen. 28letá Italka se poprvé v kariéře probojovala do semifinále Grand Slamu a navázala tak na své slavnější krajanky. Zopakovat jejich výsledky může navíc i v semifinále Roland Garros.
Druhý Grand Slam letošní sezóny vychází Italům na jedničku. Ti od začátku letošní sezóny ukazují, že vítězství v Davis Cupu a finále Billie Jean King Cupu nebylo náhodou. Přestože budoucnost patří hlavně mužskému tenisu na Apeninském poloostrově, i vzhledem k mladému věku nových tenisových hvězd, ženy se nenechávají zahanbit. Sice ve druhém kole byly jen tři (Paolini, Cocciaretto a Errani) oproti osmi mužům (Sinner, Musetti, Arnaldi, Cobolli, Darderi, Fognini, Sonego, Zappieri), do semifinále se však dostal jeden zástupce každého pohlaví. Aby toho nebylo málo, kromě Jannika Sinnera a Jasmine Paolini mají Italové zástupce v semifinále mužské čtyřhry Bolelliho s Vavassorim (utkají se s dvojicí Bopanna/Ebden) i ženské čtyřhry, ve kterém zabojují o finále Paolini s Errani proti Ukrajince Kostyuk s Rumunkou Ruse.
Právě 28letá Jasmine Paolini, rodačka z Castelnuovo di Garfagnana v Toskánsku (vyrůstala a žije v Bagni di Lucca) je velkou hvězdou letošního Roland Garros. Na své cestě do singlového semifinále neměla nejtěžší soupeřky (Saville, Baptiste, Andreeuscu, Avanesyan) až do čtvrtfinále, ve kterém zaskočila čtvrtou ženu žebříčku Elenu Rybakinu. Zajistila si tak kromě premiérového semifinále i posun do TOP 10.
"Myslím si, že každý má svoji vlastní cestu. Potřebovala jsem více času, abych hrála na takové úrovni," říkala po letošním triumfu v Dubaji.
"Byl to dlouhý proces, ne že bych něco změnila najednou. Musela jsem věřit každému kroku, který jsem udělala," dodávala, v návaznosti na podobná slova jako použila v Dubaji, po zápase s Rybakinou.
Nyní si může být jistá, že se jí trpělivost vyplatila a v mládí si vybrala dobře.
"Pamatuji si, že mi máma s tátou řekli, ať si vyberu jeden sport, kterému se budu věnovat. V mém městečku byly všude buď tenisové kurty nebo plavecké bazény. Rozhodla jsem se pro tenis, protože ho hrál můj strýc," prozradila o sobě Jasmine Paolini.
Začala hrát v pěti letech. Dařilo se jí a v sedmnácti poprvé cestovala přes oceán, aby se představila na juniorském US Open. Na něm stejně jako o pár měsíců v Austrálii prohrála ve třetím kole mezi šestnácti nejlepšími. V Americe to bylo s domácí Tornadou Aliciou Black a v Melbourne se Srbkou Ivanou Jorovič, která se stala později juniorskou světovou jedničkou. Ani jedna z nich nedosáhla na okruhu WTA takových výsledků jako Paolini, která byla mezi juniorkami nejlépe na 70. příčce.
Se svojí výškou 163 centimetrů patří k nejmenším hráčkám na okruhu. Když se poprvé dostala do elitní stovky, na sklonku roku 2019, její postup se zastavil. Až do triumfu na tvrdém povrchu ve slovinské Portoroži o téměř dva roky později (ten ji katapultoval k elitní šedesátce) pendlovala mezi devadesátým a stým místem. Především na tvrdých površích trpěla její sezónní bilance – v roce 2019 měla bilanci na antuce 35:13 a na tvrdém 12:8, během covidového roku 2020 vyhrála na tvrdém povrchu jediné utkání.
"Minulý rok jsem ještě nevěřila, že můžu hrát i na tvrdých površích. Dokázala jsem hrát velmi dobře na antuce, ale betony mi dělaly problém," zmiňovala Paolini v roce 2022.
Videoanalýza jí ovšem pomohla k zlepšení servisu a forhendu, aby byla na těchto typech dvorců efektivnější.
"Snažím se hrát forhend méně otevřeně a následovat více úder. Na servisu jsem zlepšila úspěšnost a přidala více rotace. Mám 160 centimetrů, nemůžu hrát přímky," rozklíčovala zásadní problémy své hry.
I přestože přijímá s klidem svoje tělo, jedna věc by jí nevadila.
"Přála bych si být vyšší, mohla bych podávat lépe, ale jsem v pohodě s tím, že jsem mála," zmiňovala na letošním Roland Garros v době, kdy svoji hru brilantně přizpůsobila své postavě těžkou dřinou v posledních letech.
K srdci si kdysi vzala i slova svého amerického kolegy Jensona Brooksby a během utkání si jeho citát neustále opakuje.
"Tenis není o tom trefovat míče s co největší razancí, ale o tom udělat něco jinak," řekl jednou Američan.
"Od prvního dne jsem viděl její potenciál v technické stránce a chytrosti. Nejsem překvapený, kam to dotáhla," zmínil její trenér Renzo Furlan, bývalý 19. hráč ATP.
K tomu aby neustále nemyslela na tenis jí pomáhá trávit čas na mobilu a věřte, že pokud ho má v ruce, nejvíce času tráví na Instagramu.
"Nejsem tak společenský člověk, že bych přidávala příspěvky, ráda na ně "číhám" a prohlížím si, co sdílí ostatní," prozradila o své zálibě trávení času na Instagramu.
Když vyhrála Jasmine v únoru Masters v Dubaji, získala překvapivě svůj druhý a největší titul na tvrdém povrchu. Nutno podotknout, že do té doby nikdy na tak velkém turnaji nepřešla přes čtvrtfinále. Byl to její druhý turnajový vavřín a druhý z betonu. Ano, na svém nejoblíbenějším povrchu, na antuce, zatím žádnou trofej nevybojovala.
Získat ji může na Roland Garros, kde odehraje v duelu s Mirrou Andreevou své životní finále, ve kterém si bude chtít pomáhat svým nejoblíbenějším úderem forhendem.
Po už zmíněné vítězství nad Rybakinou si může věřit i proti Andreevje, která je dle žebříčku a zkušeností příjemnější soupeřkou než Sabalenka, kterou mladičká Ruska vyřadila v minulém kole.
V současnosti už se k zápasům s velkými hráčkami staví Italka jinak.
"Dřív, když jsem hrála s top hráčkami, říkala jsem si, že potřebuji, aby se stal zázrak. Prohrávala jsem zápasy dřív než jsme vstoupily na kurt," reflektovala po úspěšném čtvrtfinále.
A stejně by si mohla věřit i v případném finále, ať už proti Gauff nebo Swiatek. V případě zápasu s Polkou by finále nabídlo pikantní duel. Jasmine Paolini by si s Igou totiž v polštině zvládla popovídat, protože má po mámě polské kořeny a po dědovi z matčiny strany doplňuje svoji italsko-polskou krev o předky z Ghany.
"Moje máma se mnou mluvila polsky, ale už jsem nějaká slovíčka zapomněla. Například Magdaleně Frech jsem říkala, ať mluví pomaleji, abych jí rozumněla. Někdy když chci říct něco polsky, musím si pomoci angličtinou," zmínila Jasmine Paolini vtipnou historku o tom, jak její mozek občas kombinuje jazyky.
Pokud do finále postoupí, naváže například na svoji deblovou parťačku Saru Errani, která prohrála finále French Open v roce 2012. Poslední Italka hrála ve finále grandslamu na US Open 2015. Tehdy bylo finále čistě italské a Flavia Pennetta v něm porazila Robertu Vinci.
