Bude sedmička šťastnou i příští rok? Novak Djokovič jako fenomén tenisového světa

Zdroj fotky: Getty Images

Poslední mohykán, i tak by se dal nazvat Novak Djokovič. Jeho generace pomalu, ale jistě vyklízí pole, jen Nole, jak zní Djokovičova přezdívka, se zatím nikam nechystá, ba naopak má za sebou jednu z nejlepších sezón v kariéře. V čem tkví jeho síla? Je opravdu nejlepší, nebo jen nemá konkurenci jako dříve? Kdy se proti němu prosadí mladá generace? Na fenomén Novaka Djokoviče pohlédne jedenáctý díl rubriky 15:40 Davida Vařílka, analytických glos na aktuální témata, méně či více výrazná, v tenisovém světě, na kterou se můžete těšit každou neděli v 15:40.

Sedmička je považována podle křesťanské tradice za šťastné a magické číslo. V letošním roce provázela úspěšnou sezónu srbské světové jedničky. Za poslední tři roky vyhrál sedm Grand Slamů. V posledních deseti let ovládl sedmkrát Australian Open. Na letošním Wimbledonu prohrál finále s Carlosem Alcarazem a zůstal na sedmi triumfech na londýnské trávě. Sedmým vítězstvím na Masters v Paříži zaznamenal rekordní 40. titul z turnajů ATP 1000. Posedmé slavil na závěrečném Turnaji mistrů a v sezóně zaznamenal pouhých sedm porážek. To vše proběhlo v roce 2023, 2 + 0 + 2 + 3 = 7... Že by náhoda? Kdo ví, ale příští rok oslaví Novak Djokovič třicáté sedmé narozeniny a šťastné sedmičky bude chtít znovu využít. On i ten 27. Grand Slam není zas tak daleko. V příštím roce je dosažitelnou metou.

 „Pořád můžu vyhrát olympiádu i všechny Grand Slamy. Vždycky jsem měl jen ty nejvyšší cíle, a to se nezmění ani v příštím roce,“ řekl Novak Djokovič po vítězném Turnaji mistrů

Opravdová sláva, to je skutečná nesmrtelnost

Když ho v roce 2021 dělila jediná výhra (finále US Open s Daniilem Medveděvem) od kalendářního Grand Slamu, zdálo se, že prováhal poslední a největší možnost. Přece jen v letech 2011 a 2015 mu šanci rozšířit skupinu nesmrtelných (Don Budge – 1938, Maureen Connolly – 1953, Rod Laver – 1962 a 1969, Margaret Court – 1970 a Steffi Graf – 1988) překazilo už Roland Garros. 

Opak byl ale pravdou a sezóna 2023 pro něj přinesla, v třiceti šesti letech, třetí rok v kariéře, kdy o jedno vítězství na kalendářní Grand Slam nedosáhl. Aby ho to nemrzelo, tentokrát prohrál wimbledonské finále. Už mu zbývá jen neuspět v Austrálli a sbírku má kompletní. Za to by si zasloužil taky cenu, že? Ne, že by jich doma tedy neměl dost, co si budeme. 

Být stále mlád

Generace Novaka Djokoviče postupně odchází. Za dvanáct let, které dělí jeho nejúspěšnější sezóny, se obměnila celá elitní padesátka světového žebříčku. Jen on v ní stále zůstává jako mumie, které se ostatní nemůžou zbavit. V minulé sezóně se s kariérou rozloučil Roger Federer a v té příští plánuje skončit Rafael Nadal. Hráči, kteří byli jeho největšími rivaly a posouvali Noleho dopředu. 

Často slýcháme, že nová generace není tak silná a nemá vyrovnané výsledky, proto nemůže Djokovičovi konkurovat. Když se na to podíváme zblízka, ani Federer s Nadalem postupem času Djokovičovi nestíhali. Do jeho nejlepší sezóny v kariéře, ve které nastartoval fenomén, který přetrvává až do dnešní doby, s ním drželi lepší bilanci. Když na Australian Open 2011 získal svůj druhý Grand Slam, Federer jich měl na kontě šestnáct (z dvaceti) a Nadal devět (z dvaadvaceti). Novak kraloval tehdy a kraluje i teď.

Každý může porazit každého, ale ne každý Novaka

Porážet Novaka Djokoviče nebylo a není na denním pořádku. Nikdo ale není neporazitelný, teda kromě Chucka Norrise. Ale i on by měl v zápase s Novakem Djokovičem znatelné potíže.

Člověk má až tendenci se ptát, co všichni s Djokovičem mají. Jednou se možná, fakt čistě teoretická šance, porazit dá, ale víckrát už je to umění. Mít s ním lepší bilanci, nebo s ním dokonce neprohrát, to je masterclass. Obzvláště po již zmíněném roce 2011, kdy se jen Jirkovi Veselému povedlo ho dvakrát porazit a nikdy nepoznat hořkost prohry. Klobouček smekám.

Když jsem zmiňoval, že nezáleží na tom, jaká generace proti němu stojí, bylo by zajímavé sledovat, jak by se současný Novak Djokovič vypořádal ve světě tenisu před deseti/dvanácti lety, protože Srb je jako víno. Čím je starší, tím je lepší. Proto se zdá být těžké porovnávat, jestli mu mizí konkurence. 

"Řekl bych, že by to pro 36letého Novaka byla jednoduchá práce. Dělám si srandu, nevím, jaké by bylo skóre. Svému mladému já bych dal ale jistě zabrat," zmiňoval se smíchem Novak Djokovič na otázku, jestli by vyhrálo v zápase jeho já z roku 2013, nebo 2023.

Zraje jako víno – čím starší, tím lepší

Jannik Sinner ukázal, že Djokoviče lze porazit dvakrát během dvou týdnů, ale možnost slavit výhru nad králem letošní sezóny dvakrát za týden využít nezvládl. Srbský velikán se na zápas bravurně připravil a sám podotkl, že se na utkání s Alcarezem nebo Sinnerem chystá stejně, jako kdysi na Federera s Nadalem. 

V tom je jeho síla, nic nenechává náhodě. I přesto, že už by mohl skončit a nikomu nic nemusel mít zapotřebí dokazovat, stále bojuje o další a další trofeje. 

V průběhu let zdokonalil svůj servis, vyšperkoval už tak kvalitní return, který nikdo na okruhu nemá lepší, a všechny své slabiny přeměnil ve svou sílu. Dříve bylo jednodušší Novaka brejknout, teď už ho stěží hráči o podání připraví. Navíc ani nemrknou a Srb jim vezme jejich. Těžko se na něj hledá recept a on to ví. Od začátku pracoval na tom, aby byl nejlepší, od životosprávy počínaje.

I když už je starší, zápasy ukončí často dřív, než by mladíci využili větší fyzické kondice svých mladých těl. Djokovič je ovšem i přes svůj věk brilantně fyzicky připravený.

Ještě lépe je nachystaný mentálně. V této disciplíně má obrovský náskok před mladou generací. V důležitých chvílích vytáhne z rezervoáru své nejlepší údery a myšlenky. To je pak jedno, jak hrajete po zbytek zápasu.

"Co tady ještě pořád děláš?"

Novak se najednou z tenisty, kterého poháněla síla jeho předchůdců stal legendou, na kterou se snaží dotáhnout ostatní. Otázkou zůstává, jestli mladou generace spíše nedemotivuje to, že mohou makat, jak chtějí, hrát nejlepší tenis, co umí, ale ve finále jim překazí radost Djokovič. Daniil Medveděv o tom ví své a s úsměvem na Australian Open nechápal, že proti němu hraje ve finále zase ten "dědek".

Ani on však nebude vyhrávat věčně a jednou jeho konec přijít musí. Nebo takhle, měl by ten konec přijít, i když se evidentně zatím nikam nechystá. Taky nemá důvod, když je pořád na vrcholu světového tenisu. 

"Budu pokračovat, dokud budu schopen proti nim vyhrávat na velkých turnajích, protože proč přestávat, když stále vyhrávám největší turnaje. Jakmile mi začnou dávat na frak, budu uvažovat o tom, že si dám malou pauzu, nebo nadobro opustím svět profesionálního tenisu," zmínil na adresu mladé generace včetně novodobé BIG 3 (Alcaraz, Sinner, Rune).

A jak zní v jedné písni: Mój príbeh nekončí, ja ďalej hrám... Novak Djokovič nekončí a jeho fenomén nekončí s ním.

Máte k tomuto článku co dodat?
Zapojte se do diskuze.
Zobrazit diskuzi
Skrýt diskuzi

Nejnovější komentáře

Napište komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Google translate
usercalendar-full