Téměř padesát let čekal italský tenis kromě Davis Cupu i na další triumf v grandslamovém klání. Jannik Sinner po čtyřiceti osmi letech navázal na hrdinu roku 1976 Adriana Panattu a na letošním Australian Open přidal k triumfu z týmové soutěže i vavřín z turnajů velké čtyřky. Sinner nebyl hvězdou v juniorech, v mužích se dlouho díval na záda Alcarazovi s Runem, ale ve své cestě vytrval a ukazuje, že teď může být on králem světového tenisu.
Jannik Sinner se stal díky triumfu na Australian Open šestým Italem (třetím ve dvouhře), kterému se povedlo ukořistit grandslamový vavřín. Oba předešlé tituly však k patří ke vzdálenější historii. Nicola Pietrangeli ovládl v letech 1959 a 1960 Roland Garros (v roce 1959 i ve čtyřhře s Orlandem Sirolou). O šestnáct let později triumfoval Adriano Panatta na pařížských kurtech ve finále nad Haroldem Salomonem. Od té doby u mužů pozvedli italskou vlaječku pouze Fabio Fognini a Simone Bolleli, kteří v roce 2015 nenašli přemožitele v Melbourne. U žen to bylo zásluho hvězdné čtveřice Francescy Schiavone, Sary Errani, Roberty Vinci a Flavie Penetty pestřejší – 6 deblových a 2 singlové tituly mezi roky 2010 a 2015.
Dlouho nebylo jasné, jestli se Jannik Sinner dá na dráhu profesionálního tenisty. S tenisem začal v sedmi letech, ale jako malý se věnoval i fotbalu a především lyžování. Rodák ze severu Itálie, Jižního Tyrolska, oblasti, ve které rostou špičkoví lyžaři, patřil k těm nejlepším v Itálii, v období mezi osmi a dvanácti roky svého života. V osmi letech se stal národním šampionem v obřím slalomu, i přesto ale dostal tenis přednost.
"V lyžování jsem byl mnohem lepší než v tenise. Byl jsem druhý nejlepší v Itálii, ale rozhodl jsem se pro tenis, protože mě bavil více," prozradil Jannik Sinner.
"Pro mě není lyžování hra. Je to pouze o tom dostat se dolů co nejrychleji. V tenise můžete udělat chyby, ale i tak najít cestu k vítězství. To se mi líbí," dodal nejlepší italský tenista současnosti.
Ve třinácti letech se začal naplno věnovat tenisu. Až do roku 2022 dohlížel na jeho kariéru muž, který mu dal základ stát se jednoho dne šampionem, Riccardo Piatti. 65letý kouč, který je považován za jednoho z největších tenisových myslitelů, měl možnost před Sinnerem spolupracovat s Djokovičem, Ljubičičem, Gasquetem nebo Raoničem.
Sinner se pod jeho vedením nepředstavil na velkém množství juniorských turnajích. Nejvýše se na chlapeckém žebříčku ocitl na 133. místě a nikdy tak neokusil atmosféru juniorského Grand Slamu.
Potřeboval zesílit, aby mohl hrát s muži, na což se od začátku soustředil. Mezi nimi rychle vstoupal vzhůru. Na konci ledna 2018 si odbyl premiéru v hlavní soutěži Futures, jeho první profesionální zápas. Na konci roku se nacházel na 550. příčce, o rok později už byl ve stovce (78. místo) a sezónu 2020 končil jako 37. hráč světa. V tu dobu měl na svém kontě triumf na Next Gen Finals (2019), první grandslamové čtvrtfinále na Roland Garros 2020 a premiérový ATP titul ze Sofie v témže roce.
"Někdy potřebujete hodně času dostat se přes různé etapy a někdy to jde jako po másle. Pro mě byl posun z pětistého místa na padesáté velmi svižný, a ještě větší skok bylo přejít z Futures na ATP turnaje. Moje cesta je rychlá, ale dívám se kupředu. Další tři roky budou klíčové. Musím pracovat, prohrávat zápasy, chápat proč jsem prohrál a odehrát co nejvíce zápasů, abych se zlepšil," podotkl o svém kariérním startu Jannik Sinner, který si byl vědom slov svého trenéra Piattiho, který říkal, že prvních 150 ATP zápasů slouží k rozkoukání.
Hráč s přezdívkou "The Fox" (liška) pokračoval ve své stoupající výkonnosti. V roce 2021 připsal další čtyři tituly (včetně pětistovky ve Washingtonu), neúspěšně v březnu bojoval s Hubertem Hurkaczem o první trofej z turnajů Masters v Miami a na konci roku si jako desátý hráč světa zahrál na domácím Turnaji mistrů, když po prvních duelech nahradil krajana Mattea Berrettiniho.
Na začátku roku 2022 obměnil svůj tým a koučem mladého pihatého zrzka se stal Simone Vagnozzi. Najal i nové kondičního trenéra a fyzioterapeuta. Všichni si dali za cíl vytvořit z Jannika Sinnera všestrannějšího hráče, který nebude umět jen silově vyhrávat výměny od základní čáry. Chtěl to nejen Vagnozzi, ale především samotný Sinner, který se na svoji práci plně koncentruje.
"Je to jiná část Itálie. Oni tolik nemluví, takže na hřišti je to opravdu vážné, když trénujeme, to je trochu jeho německá povaha. Pak má v sobě italskou část, protože je s ním opravdu zábava," prozradil o Sinnerovi jeho trenér.
Sezóna ovšem neznamenala další posun kupředu. Na turnajích velké čtyřky sice nechyběl vždy minimálně v osmifinále, a to v Melbourne, Wimbledonu a New Yorku hrál čtvrtfinále, ale na menších turnajích se mu nepodařilo získat žádný titul a sezónu končil jako patnáctý hráč světa. V hlavě měl hořké porážky s Djokovičem z vedení 2-0 ve čtvrtfinále Wimbledonu a s Alcarazem z mečbolu na konci čtvrtého setu ve čtvrtfinále US Open.
Musel se dívat, jak jeho stářníci slaví velké triumfy. Carlos Alcaraz získal svoji první grandslamovou trofej a sezónu zakončil jako světová jednička, Holger Rune porazil ve finále Masters v Paříži Djokoviče a podíval se poprvé do TOP 10.
"Trpělivost může být na jednu stranu vaším největším nepřítelem, protože když nejste tak trpělivý a spěcháte, pak můžete zapomenout na kroky, které byste měli udělat, abyste se stali lepším hráčem a byli lépe fyzicky připravení. Není jednoduché trpělivost zvládnout," rozpovídal se během Australian Open s pohledem do minulosti Jannik Sinner.
Italský mladík trpělivý byl. Věřil své cestě a svému týmu, do kterého přibral Darrena Cahilla, bývalého trenéra Lleytona Hewitta či Simony Halep. Podle expertů je jeho podpis vidět hlavně na Sinnerově podání, ze kterého se stala velká zbraň. Podle Jannika přinesl do týmu klid a sebedůvěru.
"Cahill pomohl nejen mně, ale celému týmu, abychom si věřili, ale také si naši práci užívali, protože tolik cestujeme po světě a příjemně strávit společný čas je opravdu důležité," prozradil na adresu svého trenéra 22letý Ital.
"Je to mizerná práce. Nejsme dostatečně placeni. Ten chlápek (Jannik Sinner) nám neustále dělá problémy a ve skutečnosti nás okrádá o peníze v karetních hrách a má z toho radost," líčil s úsměvem skutečnou povahu spolupráce se Sinnerem Darren Cahill. Jeho slova jen dokládají týmovou pohodu, která jde v ruku v ruce s úspěchy.
Svěřenec trenérského dua Vagnozzi/Cahill nechal naplno zářit svoji hvězdu ve druhé polovině sezóny. Ve Wimbledonu došel do prvního semifinále, kde jej porazil Djokovič. V Torontu přehrál De Minaura a slavil zisk prvního titulu z Masters. Do konce sezóny zvládl vyhrát ještě dvě pětistovky v Pekingu a Vídni. Co předvedl v úplném závěru roku? Zahrál si finále Turnaje mistrů a dovedl Itálii k vítězství v Davis Cupu po 47 letech. O to cennější byly tyto dva týdny tím, že ze tří vzájemných zápasů dvakrát přemohl světovou jedničku Novaka Djokoviče.
Djokoviče přemohl i do třetice. Stal se jeho noční můrou a poté, co celkem bez problémů došel až do semifinálového utkání právě s "králem Melbourne", se mohl radovat z životního postupu do finále. Najednou to byl on, kdo z mladíků našel cestu do závěrečného utkání.
"Pak v určitém momentu, nevím, kdy přesně, mám pocit, že na úrovni, kterou vidíte z mé strany teď, si uvědomíte, že jsem tam kde jsem díky celoroční práci a procesu, který jsme udělali, abych se stal nejlepší verzí toho, čím jsem teď," dodal Sinner k trpělivému procesu práce po zápasu s Djokovičem.
Ve finále ukázal, že se poučil z několika předešlých utkání, a i když se na něj Medveděv skvěle připravil a dva sety mu nedal čuchnout, Jannik si počkal až se misky vah překlopí na jeho stranu, zlepšil se, využil šance a došel na konec cesty, k premiérovému titulu z turnajů velké čtyřky. Sice se mu nesplní jeden ze snů, kterým bylo porazit Federera ve Wimbledonu, ale ten další si hráč, který považuje za své nejsilnější stránky bekhend a klidnou mysl, může naplno vychutnávat.
"Víte, to všechno je součástí procesu. Samozřejmě mít tuto trofej, je to úžasný pocit. Cítím vděčnost, že jsem ji získal. Na druhou stranu vím, že musím pracovat ještě tvrději, protože soupeři si najdou cestu, jak mě porazit. Musím být připravený," prohlásil šťastný, ale i uvědomělý, vítěz Australian Open 2024 Jannik Sinner.
Jedno se svým idolem Rogerem Federerem má společné. Oba vyhráli svůj první Grand Slam na svém nejoblíbenějším povrchu při sedmnácté účasti. A kdo ví, třeba jich má Jannik před sebou také dalších devatenáct. Rozhodně na jejich zisk může dosáhnout.
