Jakub Menšík je nyní ve skvělé formě. V posledních dvou týdnech ovládl dva turnaje ITF, v Heraklionu a Sharm El-Sheikhu. Zisk těchto dvou trofejí premiérově posunul sedmnáctiletého tenistu do TOP 500. O těchto dvou turnajích jsme si s Jakubem popovídali v novém rozhovoru.
Děkuji moc. Určitě jsem to nečekal. Na každý turnaj jdu s vítězným záměrem a tyhle dva nebyly výjimkou. Skončily nakonec tím nejlepším možným způsobem. Jsem moc rád za tyto trofeje. Je to výsledek mojí práce a dřiny, kterou jsme společně s mým kondičním, tenisovým a mentálním trenérem doposud dělali. Ukazuje se, že to jde správným směrem.
To čtvrtfinále v Heraklionu bylo zlomové. Ve druhém setu jsem odvrátil jeden matchball. Společně se ziskem druhé sady to byl jednoznačně rozhodující okamžik nejen zápasu, ale celého turnaje. Tam se takzvaně lámal chleba. Moje sebevědomí po této výhře hodně stouplo. Začal jsem věřit tomu, že tam můžu zahrát ty nejlepší výsledky.
Semifinálový zápas byl pro mě velice náročný fyzicky i mentálně. Fyzicky kvůli tomu, že jsem den předtím hrál náročný zápas na tři sety a trval přes tři hodiny. Psychicky to bylo náročné, protože soupeř byl takový “vraceč”. Rozhodující byla určitě trpělivost a chladná hlava, kterou jsem měl víc než soupeř. Ty podmínky tam jsou strašně náročné. Jsem rád, že jsem to zvládl.
Tam jsem zahrál svůj vysoký standart. Musím říct, že jsem byl celou dobu lepší než soupeř. I když byl velice kvalitní, tak jsem ho přehrával skoro ve všem. Ve druhém setu jsem nedoservíroval na 6-4. To pro mě byla těžká situace. Byl jsem zrovna na straně proti větru a svítilo mi sluníčko do očí. Neměl jsem na servisu nějakou velkou výhodu. Věřil jsem ale, že když budu podávat stejný výkon jako do té doby, jsem schopný jej přehrát i v tiebreaku.
Pocit to byl zvláštní a nový. Samozřejmě jsem byl šťastný, po dlouhé době jsem vyhrál další turnaj. To nikdy neomrzí. Každý vyhraný turnaj se počítá. Je to ukázka toho, že jsem schopný hrát na této úrovni.
Ano, byl náročný. Cestovali jsme celý den se dvěma přestupy a den na to jsem šel hrát první kolo. Byl jsem unavenější, ale zvládl jsem skvěle zregenerovat. Na další zápasy jsem už byl stoprocentně připravený.
Na tomto turnaji bylo zlomové právě toto druhé kolo. V Egyptě to byl asi nejtěžší zápas. Soupeř byl velice kvalitní. Tuším, že hrál po nějakém ročním zranění. Před dvěma roky byl tři sta padesátý na světě. Druhý set jsem s ním sice prohrál, ale řekl bych, že jsem celý zápas byl o něco lepší než soupeř. To mi dodávalo sebevědomí do třetího setu. Tam jsem byl schopný ho přehrát fyzicky. Podmínky byly ještě náročnější než v Heraklionu.
Určitě jsem to vnímal. Věděl jsem, že je to bratr Mattea. Ale ani bych neřekl, že jsem byl nějak nervózní. Naopak jsem se na ten zápas hodně těšil. A těšit se budu možná ještě víc, až si zahraji s jeho bráchou.
Je to skvělý pocit. Vyhrát dva turnaje po sobě se nestává jen tak každý den. Jsem určitě rád, že se mi to povedlo, a že jsem byl po celou tu dobu dobře psychicky i kondičně připravený.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
První pětistovka je krásná. Samozřejmě mířím na vyšší pozice. Alespoň se díky tomuto umístění můžu příští rok dostávat na turnaje, na které bych chtěl. Cílem je nakouknout a vystrčit růžky v tom světě challengerů a oponovat těmto lepším hráčům.
