Ahoj Julie, gratuluji k druhému letošnímu titulu. Pro tebe to byla minulý týden v Itálii poslední zastávka v letošní sezóně. V jakém rozpoložení jsi přijížděla?

Děkuju moc. Ano, byl to můj poslední turnaj a o to je to určitě sladší. Přijížděla jsem vlastně úplně klidná až rezignovaná. Měli jsme cíl dostat se do TOP 300 a to se postupně vzdalovalo. Asi mě to i hodně uvolnilo a byla jsem schopná zahrát po delší době dobré zápasy.

Turnaj se konal v nadmořské výšce 1600 metrů nad mořem. Bylo pro tebe těžké si zvyknout na místní podmínky?

No já jsem vlastně v neděli přiletěla z Kypru z 25 stupňů do -10 v Selvě a hned v pondělí jsem hrála zápas. Takže toho času řešit nadmořskou výšku tam moc nebylo, jako spíš hledat tepláky, bundy, atd. Samozřejmě jsem pocítila, že míče létají trochu víc. Nějak mě to nerozhodilo.

První dva zápasy jsi zvládla poměrně hladce. Začala jsi přemýšlet nad tím, že by jsi se po nějaké době mohla postarat o výraznější výsledek?

Cítila jsem, že konečně hraju svoji hru a soustředila se na to, než v kterém kole jsem. Myslím, že v druhém kole jsem odehrála nejlepší zápas za poslední půlrok, což mi dodalo takovou zdravou sebedůvěru do dalších utkání.

Čtvrtfinále proti Britce Banks jsi měla rozehrané dobře. Když jsi ale ve druhém setu podávala na vítězství, soupeřka srovnala a nakonec se zápas dostal do třetího setu. Bylo těžké se s touto situací vypořádat?

Ano, určitě to nebylo lehké. Naštěstí jsem se z toho oklepala a třetí jsem začala už zase dobře.

Ani souboj o finále nebylo nic jednoduchého. S druhou nasazenou Kathinkou von Deichmann jsi poměrně hladce ztratila první set a ve třetím jsi prohrávala 1:3. Byla výhra po takovém obratu o to cennější?

V semifinále jsem se v prvním setu potřebovala trochu rozstřílet. Pak už to začalo padat. Ve třetím už to bylo spíš o té mentální stránce než fyzické, protože jsme obě už hrály z posledního. Stálo mě to hodně sil, ale vyplatilo se ještě za toho stavu 1:3 zapnout a zkusit to otočit.

Finále jsi oproti předchozímu zápasu zvládla poměrně hladce se ztrátou pouhých čtyř her. Jaké byly první pocity po zisku trofeje?

Po posledním míči to na mě tak jako padlo, že už je vlastně konec. Říkala jsem si už večer před utkáním, že musím hrát pod 1,5 hodiny, jinak to nemusím zvládnout. To se povedlo nad mé očekávání. Jak už jsem byla pryč z kurtu, začala radost a konečně taky cesta domů.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílel uživatel @juliestruplova

Díky titulu se poprvé v kariéře posuneš do třetí stovky. Co pro tebe pokoření tohoto milníku znamená?

Určitě jsem hrozně ráda, že to, co jsme si s týmem řekli, se i povedlo zrealizovat. Musela jsem si na to počkat až do prosince, ale přece jenom to padlo.

Jak už jsem zmínil, byl to tvůj poslední turnaj sezóny. Jak by jsi tedy letošní rok zhodnotila?

Letošní rok bych zhodnotila pozitivně. Vždycky to může být lepší. Přes všechny zranění a různé problémy jsem ale hodně spokojená. Podávala jsem dobré výkony skrz celou sezónu a neměla žádná větší hluchá místa.

Plánuješ si nyní odpočinout než započneš přípravu na nadcházející sezónu?

Teď už je v plánu odehrát jenom dvě ligy a to polskou a českou. To bude končit cca 20.12. Takže si volno vyberu přes svátky s cukrovím a s pohádkami.

Čeho by jsi ráda v příštím roce na okruhu dosáhla? Máš konkrétní cíle?

V příštím roce bych si ráda zahrála kvalifikaci grandslamu a přidala další tituly do sbírky.