Sice mu chvíli trvalo, než se prosadil, ale následně se stal hvězdou. Rakouský tenista Dominic Thiem se jako bývalá juniorská světová dvojka dostal do TOP 10 na dnešní poměry pozdě, až ve 22 letech. Vydržel v ní nepřetržitě pět let a čtyři měsíce. Za tu dobu přidal k šesti titulům na okruhu dalších jedenáct, včetně vítězství na US Open. Ve finále grandslamových turnajů byl celkově čtyřikrát. Momentálně 117. hráč světa by musel o hlavní soutěž na Roland Garros bojovat v kvalifikaci. Jedno je jisté, zbylé tři Grand Slamy letošní sezóny budou jeho poslední.
Návrat po zranění představuje jednu z nejtěžších zkoušek, které musí během své kariéry sportovci čelit. Někteří se s ní poperou snadno, někteří hůře, záleží na závažnosti a délce uzdravovacího procesu. V historii tenisu najdeme jména, která se i po těžkém zranění dokázala vrátit zpět do špičky (v současnosti například Alexander Zverev, v posledních letech třeba Juan Martín Del Potro). Obecně však není každý takový borec jako zmíněný Argentinec, který se po obou zraněních vrátil vždy do TOP 10. Známe i případy opačné, kdy hráči po zranění či nemoci už nikdy nedosáhli takových výsledků, například Robin Söderling. K němu se teď přidá Rakušan Dominic Thiem.
30letý rodák z Wiener Neustadt dlouho čekal na velký titul. Masters 1000 vyhrál na třetí pokus a smůla se s ním táhla i na dalších významných podnicích. Na ATP Finals prohrál dvakrát finále, na grandslamech, až do US Open 2020, odešel třikrát s porážkou v závěrečném duelu (Nejtěsnější utkání nabídlo Australian Open 2020, kdy vedl 2-1 na sety proti Djokovičovi. V pěti sadách ale nakonec prohrál). Se Zverevem prohrával dokonce 0-2 na sety, ale zápas otočil a slavil největší triumf kariéry.
Sezónu končil jako třetí hráč světa, za Djokoviče a Nadalem. Se španělským králem antuky odehrál svá zbylá dvě finálová utkání na turnajích velké čtyřky na svém oblíbeném povrchu. Ani v roce 2018, ani 2019 na Rafu nevyzrál. Ne nadarmo ale dostal přezdívku antukový princ. Španěl, který taktéž letos uzavírá svoji kariéru, měl s jeho forhendem, a především ničivým jednoručním bekhendem, který začal hrát až v jedenácti letech, velké problémy.
Celkově jen sedm hráčů porazilo Nadala na antuce víc než jednou (Thiem, Djokovič, Gaudio, Federer, Ferrer, Fognini, Murray). Když opomeneme Djokoviče s osmi triumfy, má jich nejvíc právě Rakušan, a to čtyři.
V roce 2020 se stal Dominic Thiem hvězdou. Ukázal, že umí hrát, kromě trávy, na všech površích a může usilovat o post světové jedničky. Sezóna 2021 se začala odvíjet ovšem úplně jinak. Na Australian Open schytal v osmifinále kanára od Dimitrova. Po Dubaji si dal herní pauzu, aby se vrátil na antuce semifinálovou prohrou v Madridu se Zverevem. Na Roland Garros prohrál už v prvním kole s Andújarem a na trávě se poprvé ozvalo zápěstí. Ještě před ním se potýkal s problémy s kolenem, ale až zranění prvého zápěstí ho vyřadilo na devět měsíců ze hry.
Když se v březnu 2022 vrátil, prohrál úvodních sedm utkání, než se chytl na challengeru v Salzburgu. V oné sezóně zaznamenal následně tři semifinálové účasti na podnicích ATP a vrátil se těsně za stovku. Další progres byl velice pozvolný. Zlomový moment nastal v Kitzbühlu, který je společně s Vídní nejoblíbenějším turnajem fanouška fotbalové Chelsea. Ve finálovém utkání nestačil sice na skvěle hrajícího Báeze, ale na žebříčku vystoupal k 72. příčce.
Fanoušci Dominica Thiema museli být z následných výsledků zklamaní. Větší posun na žebříčku už totiž nezaznamenal. Přispěla k tomu i skreč s Holgerem Runem na US Open 2023 a vynechání turnajů od půlky ledna do půlky března letošního roku, když nebudeme počítat Davis Cup. Během této doby se připravoval na antukovou sezónu, ale stejně jako už v průběhu prvních turnajů po návratu v roce 2022 se ozvalo zápěstí, které ho v celém procesu návratu neustále brzdilo.
„Začali jsme trénovat tak, jako když jsem byl mladší, s velkou intenzitou, spoustou úderů, spoustou hodin na kurtu. Bohužel, chvíli před Challengerem v Maďarsku, moje zápěstí začalo znovu dělat problémy,“ řekl v březnu Thiem. Sice nakonec kvůli zápěstí nevynechal žádný plánovaný ATP turnaj, ale úroveň, na kterou se snaží už třetím rokem vrátit, se stále nachází v nedohlednu.
Na začátku týdne se objevila zpráva, že tenista s přezdívkou Domi už nechce pokračovat v neustálém snažení se a potloukání kolem stého místa světa. Tu v pátek potvrdil.
"Jedním z důvodů je moje zápěstí, se kterým to není tak v pořádku, jak by mělo být a jak bych chtěl. Druhým důvodem je můj vnitřní pocit. Promýšlel jsem toto rozhodnutí poměrně dlouho. Také jsem přemýšlel o celé své tenisové cestě. Dosáhl jsem úspěchů a trofejí, o kterých jsem nikdy nesnil. Moje cesta byla neuvěřitelná," zmínil ve videu, vyrovnaný se svým koncem, Dominic Thiem.
Jeho zápěstí už nejspíš nikdy nebude v takové kondici a dokud by ho omezovalo, nemohl by trénovat tak, jak byl zvyklý, tak, jak trénoval, když patřil do TOP 10. Je to smutný konec. Odchází hráč, který dokázal porazit všechny hráče velké trojky, v součtu čtrnáctkrát (více vítězství mají jen Tsonga a Del Potro 17 a Murray 30). Do svého návratu dal nejspíše vše, co mohl, ale ne vždy je snaha odměněna. Rozlučka ve Vídni bude zajisté symbolická. Do té doby má před sebou turnaje, na kterých se bude rvát o co nejhezčí výsledky. Kdo ví, třeba ho oznámení konce kariéry nakopne stejně jako Danielle Collins.
"Lidé budou říkat, že Thiem je jeden z 153 grandslamových vítězů. Já řeknu, že byl světová trojka s 9125 body a vybudoval si své postavení navzdory velké trojce. Ano, Dominic Thiem byl výjimečný!" vyjádřil se na adresu Thiema sportovní novinář Pietro Marazzato.
