Jiří Lehečka: Vyhrát challenger je jeden ze splněných cílů

Zdroj fotky: Tampere Open

Český tenista Jiří Lehečka má za sebou skvělé období. Před dvěma týdny vyhrál první challengerový titul ve finském Tampere. Na dalším turnaji v Poznani došel do finále dvouhry a po boku Zdeňka Koláře vyhrál čtyřhru. Jaké dojmy z těchto turnajů má a jaké jsou jeho další cíle se dozvíte v následujícím rozhovoru pro Tiebreak Tennis.

Jirko, gratuluji k titulu z finského Tampere. Je to pro tebe první challengerový titul, jaký to je pocit vyhrát takový turnaj?

Díky moc. Samozřejmě to pro mě znamená obrovský úspěch. Je to jeden ze splněných cílů pro tento rok a jeden z milníků v mé kariéře. Jsem velice rád, že se mi to povedlo a určitě je to dobrý odrazový bod pro zbytek sezóny.

V jakém rozpoložení jsi na turnaj dorazil? Jaká byla tvá očekávání?

Dorazil jsem v dobrém rozpoložení. Ten týden předtím jsem prohrál v prvním kole s Andreozzim v Nizozemsku, ale předvedl jsem velice slušný výkon a cítil jsem, že moje hra jde nahoru a toho jsem od prvního kola využil. Stačilo pár tréninků, abych si navykl na podmínky, a všechno bylo v pohodě.

V prvním zápase jsi porazil hráče TOP 150 Antoinea Hoanga. Jak těžký soupeř to byl hned na úvod?

Když jsem viděl los, nebyl jsem úplně nadšený. Přece jen to byl třetí nasazený. Věděl jsem, že to je hráč, který je schopný kvalifikovat se do hlavních soutěží na grandslamu. Do zápasu jsem samozřejmě šel s tím, že chci vyhrát, a to se mi povedlo. Soupeř v zápase nepředvedl úplně to, co umí, nehrál moc dobrý tenis, ale ve druhém setu se zlepšil a byla to vyrovnaná bitva. Samozřejmě to byl strašně těžký zápas a jsem rád, že se mi podařilo vyhrát.

Ve druhém kole jsi pomstil prohru Jonáše Forejtka, když jsi zvítězil nad Nicolasem Jarrym. Byl jsi rád, že jsi nemusel hrát proti Jonášovi, se kterým se znáš?

Byla velká šance na to, aby bylo české derby. S Jonášem se známe, tenhle rok jsme spolu hráli, takže by to nebyl jednoduchý zápas. Na druhou stranu, ani s Jarrym to nebylo úplně jednoduché. Dva týdny předtím jsem s ním těsně prohrál ve čtvrtfinále v Salzburku, což je největší turnaj mezi challengery, takže jsem věděl, do čeho jdu, a věděl jsem, že se budu muset zlepšit. Zvolil jsem jinou taktiku, soupeř byl trochu zaskočený, nehrál tak v klidu a já jsem toho využil.

Čtvrtfinále jsi hrál proti domácímu Ottovi Virtanenovi. Jaká byla atmosféra na kurtu?

Čtvrtfinále proti Virtanenovi byl strašně těžký zápas. Je to hráč, který to umí podržet v kurtu, ale zároveň umí zahrát velice agresivně. Atmosféra na kurtu byla stoprocentně proti mně, takže to nebylo jednoduché. Na centrálním dvorci bylo okolo 500 lidí, kteří ho hecovali k výhře a s tím jsem se musel porvat.

Jak jsi se cítil před finále?

Před finále jsem byl samozřejmě nervózní. Já jsem nervózní před každým finále, moc nespím. Během rozehrávky jsem ale cítil, že je to na dobré cestě. I když jsem prohrál první set, bojovností a srdíčkem jsem to urval na svou stranu a jsem za to neskutečně šťastný.

Hrál jsi proti bývalému 78. hráči světa Nicolasovi Kickerovi, co bylo klíčem k vítězství v zápase?

Věděl jsem, že to nebude jednoduchý zápas a že byl ve stovce. Strašně to umí, a i když se vrací po vynucené pauze, bylo vidět, že je to velmi zkušený hráč. Když jsem se díval na jeho předchozí zápasy, tak své soupeře ničil. Věděl jsem, že to bude těžký zápas, a to se také potvrdilo.

Bylo finále tím nejtěžším zápasem?

Řekl bych, že z turnaje to byl asi nejtěžší zápas.

Jak celkově hodnotíš organizaci turnaje?

Organizace turnaje ve Finsku byla suprová. Jde vidět, že turnaj má čtyřicetiletou tradici, organizátoři byli zkušení a věděli, co hráčům dopřát a co ne, takže co se týče organizace nemůžu říct nic negativního. Zvládli to perfektně, ať už to byl hotel, jídlo nebo doprava. Kurty nebyly v tak dobrém stavu, ale důležité bylo, že hrací kurty byly v pořádku, takže to moc nevadilo.

Měl jsi i čas se podívat mimo tenisový areál a hotel? Líbilo se ti Finsko?

Finsko je nádherná země. Moc se mi tam líbilo. Bohužel čas na prohlídku města jsem neměl. Přijel jsem tam v neděli odpoledne a navázal jsem hned tréninkovou šňůrou a zápasem. I když jsem dohrál turnaj, tak jsem hned přelétal do Poznaně. Mrzelo mě to, ale čas na nějaké výlety jsem neměl.

Minulý týden jsi odehrál turnaj právě v Poznani, kde jsi převedl další skvělé výsledky. Pomohlo ti k nim právě vítězství ve Finsku?

Skončil jsem tam ve finále, což je pro mě další skvělý výsledek. Bohužel jsem to nedokázal dotáhnout do konce jako ve Finsku. Ale určitě mi turnaj v Tampere pomohl k tomu, abych dál pokračoval ve své hře i v Poznani. Podmínky tam mi seděly a využil jsem toho.

Na tomto turnaji jsi do finále došel bez ztráty setu. V něm jsi prohrál s prvním nasazeným. Co v zápase chybělo k výhře?

Hrál jsem tam velice slušně, ale jak říkáš, ve finále na mě čekal zkušený hráč, který předvedl bojovnější a lepší výkon. Z mé strany to nebyl tragický výkon, to určitě ne. Hrál jsem slušný tenis, něco navíc tomu ale chybělo. Možná jsem byl trochu mentálně unavený, fyzicky jsem na tom totiž byl dobře, takže na to bych vinu nesváděl. Celkově to nebyl lehký zápas. Soupeř byl všude, podmínky hrály trošku pro něj, ale jak říkám, víc si za tím šel.

Tentokrát se dařilo i ve čtyřhře a se Zdeňkem Kolářem jste vyhráli titul. Jak moc si tohoto titulu ceníte?

Co se týče čtyřhry, tak se Zdendou Kolářem jsme byli domluveni hodně dopředu. Samozřejmě se snažím soustředit na dvouhru, ale když už jsme hráli čtyřhru, tak jsem samozřejmě rád, že jsme to doklepli do vítězného konce. Každý titul se počítá, i když je to čtyřhra. Jsem strašně rád, že se to povedlo. Se Zdendou jsme si sedli a předvedli jsme bojovné výkony, měli jsme tam nějaké velice těžké zápasy. Určitě si to někdy zopakujeme. Celkově je to můj druhý titul na challengeru, takže o to víc si toho vážím.

Účast ve finále tě poprvé posunula do TOP 200. Jaké máš z pokoření tohoto milníku pocity?

Strašně moc si toho cením, je to další milník v mé kariéře. Budu se snažit posouvat dál a dál, protože příčky, na které mířím, jsou ještě jinde, ale uvidíme. Mým cílem je udržet se ve dvoustovce do konce roku a zároveň se posunout co nejblíž ke stovce, udělat si co nejlepší pozici pro příští sezónu. Uvidíme, jak se mi to povede. Budu pro to dělat maximum. Tyhle dva turnaje byly určitě dobrým začátkem před US Open.

Tento týden jsi hrál turnaj v Liberci. Těšil ses na zápasy před domácím publikem?

Ano, před domácím publikem se vždycky hraje moc dobře. Jsem rád, že ten turnaj tady v Česku je a vážím si toho, že jsem měl vůbec šanci u nás hrát, ještě k tomu kousek od mého domova. Po dlouhé době mě viděli hrát rodiče, bohužel jsem to nedotáhl do vítězného konce, ale moje gratulace jdou k mému soupeři Ritschardovi, který včera předvedl neskutečný výkon. Podmínky v Liberci jsou vždycky hodně specifické. Je to něco jiného, než na co jsme z ostatních turnajů zvyklí. Soupeři to lépe sedlo a zahrál líp. Já sem ve třetím setu neměl skoro nic, co bych mohl zahrát a on tak zaslouženě vyhrál.

Co tě čeká v následujících týdnech?

Teď si musím samozřejmě trochu odpočinout. V Liberci jsem hrál osmý turnaj v řadě, takže tělo je poničené. Musím si odpočinout i mentálně, trošku se zklidnit, dopřát si nějaký čas s rodinou a načerpat ztracenou energii. Byly to dva náročné měsíce, takže teď splním nějaké povinnosti doma a hned potom začnu přípravu na tvrdém povrchu.

Máte k tomuto článku co dodat?
Zapojte se do diskuze.
Zobrazit diskuzi
Skrýt diskuzi
Napište komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Google translate
usercalendar-full