(Ne)šťastný výbuch Černobylu

Maria Šarapovová se narodila 19. dubna 1987 ve městě Ňagaň, které spadalo pod Sovětský svaz. Nebýt jedné celosvětové události, tak by se tato Ruska narodila v Bělorusku. Jednalo se o výbuch ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu, které leží nedaleko hranic právě se zmiňovaným Běloruskem, kde bydleli její rodiče Jurij a Jelena Šarapovovi. Jednalo se o velmi nebezpečný výbuch, který provázela pomalu se rozšiřující nadměrná radioaktivita, která ve výsledku vyhnala rodinu právě do Ruska. I přesto Maria tvrdí, že právě tato událost z ní udělala hráčku. Nejdříve se tedy přistěhovali do bytu k Jeleniným rodičům, odkud se později znovu stěhovali, a to do města Soči.

Životní rozhodnutí - Amerika

V den otcových narozenin navštívil rodinu Mariin strýc, který ho obdaroval tenisovou raketou. Mělo se jednat jen o vtip, protože hrát tenis si mohli dovolit jen bohatí. Otec nelenil a jelikož se ve městě otevřel nový tenisový klub, tak se do něho přihlásil a začal trénovat. Postupem času s ním na trénink začala chodit i jeho dcera, která čas trávila tím, že si pinkala s raketou a míčkem o zeď. Jurij jí přihlásil na první tréninkový kemp, kde se od majitele dvou grandslamů a světové jedničky, Jevgenije Kafelnikova, dozvěděla, že je zvláštní a jedinečná. Začala tedy brát soukromé lekce, aby se naučila základní tenisové údery.

Tenisové schopnosti mladé Rusky rychle rostly. Její trenér v ní viděl tenisového Mozarta, proto si k sobě zavolal Mariina otce, kterému se snažil vysvětlit, že pokud chce mít za dceru nejlepší tenistku světa, tak bude muset obětovat svůj život a věnovat se rozvíjení tenisového umění u ní. Vše dokonala česká tenistka, která emigrovala do Ameriky, Martina Navrátilová. Malé Marie si všimla na moskevském kempu. Řekla, že její hra se bude moci lépe rozvíjet jen v Americe. V té době to ale samozřejmě nebylo tak jednoduché jako nyní. Sovětský svaz se rozpadal a víza se udělovala jen státním zaměstnancům. Díky doporučením Martiny Navrátilové, ruského juniorského týmu a Jevgenije Kafelnikova, Marie dostala od úředníků vízum na tři roky. Bohužel jen pro dvě osoby. Máma to ale brala jako životní šanci pro její dceru a bránit její kariéře nechtěla.

Tenisová akademie Nicka Bollettieriho

Marie se dokázala dostat do prestižní tenisové akademie, kde se zrodily hvězdy jako sestry Williamsovi, Andre Aggasi, nebo i Češka Nicole Vaidišová. Šlo tu hlavně o talent a o budoucí naději. Každý chce, aby jeho akademií prošli majitelé největších turnajových vavřínů. Sám Nick Bollettieri nabídl rodině, že v jeho akademii mohou trénovat zadarmo. Čas běžel dál a Maria začala cítit, že jí tíží absence matky, na kterou by se mohla kdykoliv obrátit. V dobu, kdy na tom nebyla Ruska psychicky nejlépe, ji akademie vyloučila. Dodnes se neurčil pravý důvod, proč k tomuto došlo.

Otec se tedy pokusil najít jinou akademii, která by jeho dceru přijala bez finanční odměny. Menší tenisová akademie hodlala hráčku přijmout jen pokud se předvede v dobrém světle na následujícím turnaji. A to se podařilo. Maria se svým vítězstvím na prvním turnaji do akademie dostala. Její otec začal vydělávat peníze a jejich svět se obrátil opět vzhůru nohama. Během týdne se Maria Šarapovová věnovala tréninku v akademii a o víkendu objížděla turnaje, které dopadaly v její prospěch. Její matka Jelena zanedlouho získala vízum, které jí umožnilo vstup na území Spojených států amerických. Vše se dařilo.

Při jednom z tréninků si ale trenér všiml, že její bekhendy, i přestože je pravačka, jsou lepší než forhendy. Okolí na ní začalo tedy tlačit, ať více zkouší hrát levačkou s tím, že pokud bude hrát levačkou, její hra se posune na ještě vyšší úroveň. Maria tedy po několika letech, kdy se věnovala hře pravačkou, byla přinucena změnit své údery a styl hry. Ukázalo se to jako radikální změna v pozdním věku. Maria z toho radost neměla, a tak se opět vrátila na trénování s držením rakety v pravé ruce, což se nakonec ukázalo jako správná volba, protože během své kariéry nahrála spoustu výměn, kde se prokázala, že je skvělou pravačkou, ale když byla situace horší, tak dokázala vytáhnout vítězný obouručný bekhend.

První profesionální turnaje

Máša v té době už měla podepsanou sponzorskou smlouvu s firmami jako jsou Nike a IMG, která jí obdarovala divokou kartou na antukový turnaj do Sarasoty. Byl to její první profesionální turnaj, který bohužel skončil porážkou ve třech setech. Marie z toho byla nešťastná, ale trenér ji ujistil, že v zápase udělala málo chyb, a pokud takhle bude hrát i v následujících turnajích, tak se o její budoucnost nebojí. A měl pravdu. Kariéra Rusky rostla. Postupovala žebříčkem a začala se dostávat na lepší a prestižnější turnaje. Na okruh WTA se poprvé podívala ve 14 letech, když svůj debut přetavila ve vítězství. Jelikož se ale juniorské hráčky mohou účastnit jen několika turnajů na tomto okruhu, znamenalo to pro Marii, že do konce roku bude moci bojovat jen na juniorských turnajích.

Tím, že se Šarapovová věnovala juniorské kariéře, vystoupala na 6. místo juniorského žebříčku a mohla si tak zahrát na grandslamech, které jsou pro tuto kategorii určené. Přišlo jí neskutečné, že hraje za zdmi, kde trénují její idolové. Během svých zápasů se chodila dívat na zápasy světových hvězd jako byli Monika Selešová, Kim Clijstersová nebo sestry Williamsovy. Na obou těchto turnajích se dostala do finále a stala se tak nejmladší finalistkou juniorského grandslamu v pouhých 14 letech a 9 měsících. Na australském turnaji jí vystavila stopku Češka Bára Strýcová, která dokázala pomocí své hry Rusku psychicky odrovnat.

Nováček roku a vítězka Wimbledonu

Rok 2004 začal pro Marii velmi nevýrazně. Ruska odcházela z turnajů jako poražená. Poté ale přišel seniorský Wimbledon, kam se dostala opět pomocí divoké karty od pořadatelů. Tam se probojovala až do druhého týdne, v boji o čtvrtfinále prohrála se svou krajankou Světlanou Kuznětsovou. Body za tak výrazný postup v turnaji Marii vynesly na 32. místo. Jednal se tak o největší skok žebříčkem za rok 2004, za což si Ruska odnesla ocenění nejlepšího nováčka sezony. Následující rok poprvé porazila hráčku světové desítky, jednalo se opět o její krajanku, tentokrát Jelenu Dementěvovou. Vylepšila si rekord na grandslamech tím, že se dostala do čtvrtfinále Rolland Garros, ale to nejdůležitější mělo teprve přijít.

V 17 letech vkročila do nejslavnějšího turnaje světa, Wimbledonu, jako třináctá nasazená. První čtyři zápasy vyhrála Máša bez ztráty setu, poté ale přišla na řadu Japonka Sugijamová, která první sadu vyhrála 7:5. Každý míček dokázala vrátit přes síť na druhou stranu, než ve druhém setu začal fungovat první servis Rusky, a ta tak otočila vývoj utkání stejným výsledkem 7:5. Rozhodl třetí set, ve kterém Japonka povolila a Šarapovová si došla pro vyrovnání grandslamového maxima. Čekala na ní pátá hráčka světa, Lindsay Davenportová, která strávila na světovém trůnu 98. týdnů. V prvním setu se potvrdily prognózy, a Američanka ho získala 6:2. I do druhého setu vstoupila s brejkem soupeřčina podání. Ruska se nevzdala a set dospěl do tiebreaku, kde Američanku zlomila. Ta dokázala ve třetím setu vyhrát jen jeden game.

Marie postoupila do finále Wimbledonu, kde se setkala se svou budoucí největší konkurentkou, Serenou Williamsouvou, která se chystala turnaj vyhrát potřetí za sebou. To se ale nestalo. Serena nevstoupila do duelu dobře. 6:1, 6:4. Game, set, match, Šarapovová. Touto výhrou se mladičká Ruska nejen zapsala na pohár, ale její jméno se poprvé objevilo v první desítce světového žebříčku. Za bodů za vítězství na nejprestižnějším turnaji se Ruska kvalifikovala na vrchol sezony pro nejlepších 8 hráček. Ve finále se opět setkala se Serenou. Ruska Američanku opět porazila a stala se teprve druhou tenistkou, která po debutu na finále WTA turnaj oponovala.

Světová jednička, zranění a LOH 2012 

Rusce se následující sezonu dařilo. Žádný grandslam sice nevyhrála, ale dostala na všech turnajích alespoň do čtvrtfinále, což znamenalo bodovou stabilitu, díky níž se dostala jako první ruská tenistka na vrchol žebříčku. Ale ne na dlouho, protože se začalo dařit Američankám. Maria se připravovala na zisk dalšího grandslamu, což se podařilo, v následujících dvou letech, v Austrálii a na US Open. Do sbírky titulů z velké čtyřky chyběl jen antukový turnaj, ale to Ruska nevěděla, že si na ten triumf bude muset počkat. Přišlo totiž zranění ramene, které je pro hraní tenisu velmi nepříjemné. Následovala řada odhlášení z turnajů a odchod hlavního trenéra. Maria přestala věřit v sebe samu. Média o ní začaly psát, že končí. Po dlouhé pauze se Šarapovová začala opět ukazovat na turnajích a dostala se zpět do elitní desítky nejlepších tenistek světa.

A pak to přišlo. French Open 2012. Ruska sem jela s jasným cílem. Stát se desátou hráčkou, co získá karierní grandslam, neboli že za svojí karieru vyhraje všechny čtyři velké turnaje. A stalo se. Ruska porazila cestou za triumfem Petru Kvitovou a Kláru Zakopalovou, která jí jako jediná na turnaji sebrala set. Za dva roky titul zopakovala. Kvůli jejím výsledkům ji Ruský olympijský výbor nominoval jako vlajkonošku při její první olympijské účasti. Na cestě do finále ztratila jediný set v zápase, ve kterém byla blízko vyřazení. Proti Němce Sabine Lisické vyhrála ve třetím setu v tiebreaku 10:8. Ve finále Marii čekala už obvyklá soupeřka Serena Williamsová. Neuvěřitelně rychlý a jednoznačný zápas skončil rychlou porážkou a ziskem stříbrné medaile. V tu dobu chtěla Ruska udělat cokoliv, aby porážku Sereně za čtyři roky vrátila.

Doping, nevydařený návrat a ukončení kariéry

7. března 2016 ale Ruska přišla s tiskovou konferencí, kde oznámila, že byla pozitivně testovaná na nově zakázanou látku, meldonium. Hráčka dostala 2 roky trest, během kterého se nesměla účastnit žádného turnaje. Pár hodin po ohlášení s ní ukončila spolupráci firma Nike a spolupráci přerušila i automobilová značka Porsche. Ruská tenistka se odvolala k Mezinárodní sportovní arbitráži, která ale trest zkrátila pouze o půl roku. Tenistka tak přišla o olympijské hry v Riu a přemýšlela nad ukončením kariéry. Během pauzy vydala i knihu Nezastavitelná. Maria se po nucené tenisové pauze na turnaje vyšší kategorie nemohla dostat, protože po roce a půl jí na kontě nezůstal ani jeden bod. Naštěstí jí turnaje nabízely divoké karty, z čehož ne všechny hráčky byly nadšené. Jenže postup žebříčkem vzhůru není tak snadný. Jediná velká výhra přišla na US Open, kde los proti ní přiřadil světovou dvojku Halepovou.

Tento zápas Šarapovová zvládla, i když Rumunka otočila nepříznivé skóre ve druhém setu pěti gamy v řadě. Na závěr sezony se účastnila čínského turnaje Tianjin Open jako hráčka druhé stovky. Turnaj sice vyhrála, ale byl to její poslední připočítaný vavřín. Poskočila na 57. pozici. A chvíli to vypadalo, že by se mohla na výslunní opět dostat, jenže opak byl pravdou. Rok 2018 se ukázal jako průměrný rok. Ruska se účastnila malého množství turnajů a jen zřídka se dostávala do závěrečných bojů. Výsledky ze sezona 2019 určily, že Marii se po návratu nedaří. Sedm odehraných turnajů a osm výher. Bilance děsivá, a proto další rok, po australské štaci, ukončuje 32 letá Ruska Maria Šarapovová svojí profesionální tenisovou kariéru.

Vyjádřete se v komentáři, zda se vám tento rozbor kariéry nejslavnější ruské tenistky líbil, anebo napište, o kom byste si příště chtěli počíst.

zdroj: kniha Nezastavitelná, Maria Šarapovová