Dalma Galfi je druhá nejvýše postavená maďarská tenistka na žebříčku. Minulý týden v Ilkley vyhrála největší titul své kariéry. Díky tomu se posunula na nové nejvyšší kariérní maximum v žebříčku (81. místo). Příští týden ji čeká debut v hlavní soutěži Wimbledonu. Co řekla o úspěchu z minulého týdne a co čeká od svého prvního představení na třetím grandslamu sezóny? To zjistíte v novém rozhovoru.
Dobrý den, děkuji. Ano, na tuto část roku jsem se opravdu těšila. Chtěla jsem na ni být dobře připravená. Snažila jsem se tedy letos zahájit fitness přípravu na travnatou sezónu poměrně brzy. Ještě před Wimbledonem jsem se rozhodla zúčastnit se turnaje v Ilkley. Nakonec to vyšlo skvěle.
Já tenis na trávě vždy vnímala skoro jako úplně jiný sport. Samozřejmě je to pořád tenis, ale ve spoustě věcech se liší. V mnoha případech musíte hrát jinak. Kvůli tomu je tak speciální. Já si trávu oblíbila. Měla jsem čas si na ni zvyknout a svou hru na tomto povrchu vylepšit. Začala jsem se na ní cítit pohodlněji den po dni, zápas od zápasu. A pořád se zlepšuji!
Abych byla upřímná, na začátku to bylo zvláštní. V poslední době se mi nestává tak často, abych byla v takové pozici. Teď nejčastěji hraji turnaje WTA a tam nasazená zatím nebývám. Jen občas si zahraji i ITF turnaje s dotací 125 000 nebo 100 000 amerických dolarů. Na nižších úrovních už nehraji. Takže ano, bylo to speciální. Žádný tlak jsem na sebe ale nevyvíjela. Před Wimbledonem jsem hlavně chtěla odehrát nějaký přípravný turnaj. Cílem bylo, abych si zvykla na travnaté kurty a odehrála několik zápasů. Nakonec to byl jeden z nejlepších týdnů mé kariéry.
Se svým výkonem jsem byla velmi spokojená. Hrála jsem konzistentně a držela si servis. Tomu na tomto povrchu hodně věřím. Oba to byly hodně dobré zápasy proti skvělým hráčkám. Dodalo mi to hodně sebevědomí, že můžu na trávě hrát dobrý tenis a v turnaji se udržet déle.
Ano, těžké to rozhodně je. Mně se tyto složité chvíle podařilo překonat právě především díky nabitému sebevědomí z předchozích zápasů. Nesoustředila jsem se ani tolik na jednotlivé situace, které se během zápasu staly. Prostě jsem si říkala, že utkání nekončí, dokud si nepodáme ruce u sítě. Když pak navíc takovéto momenty úspěšně zvládnete, cítíte se po mentální stránce ještě silnější.
Samozřejmě jsem očekávala, že publikum bude proti mně. Diváci ji v některých momentech zápasu podporovali až moc nahlas. Já jsem se snažila hrát svou hru, soustředit se a nemyslet na nic jiného než na zápas a na sebe. Podle mě jsem to zvládla hodně dobře.
Znamená to pro mě moc. Po matchballu jsem se tak trochu zhroutila. Začala jsem brečet. Odpadl ze mě stres a ulevilo se mi. Před rokem jsem vlastně vyhrála svůj první titul s mojí trenérkou Agnes. Bylo to přesně v ten samý týden jako letos. Tehdy to pro mě byl můj první titul po čtyřech letech. To, že jsem po roce vyhrála další, je hodně speciální pro nás obě.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Když se zeptáte kteréhokoliv hráče, každý řekne tu samou věc. Wimbledon má specifickou atmosféru jako žádný jiný turnaj. Moc se na něj těším. Je jedinečný kvůli tradici a ty vibrace tam jsou naprosto unikátní. Celý turnaj se tím odlišuje od všech ostatních.
Bylo to neskutečné. Byly jsme první maďarský pár, který vyhrál grandslam. Navíc se to stalo právě na Wimbledonu. O to víc speciální to bylo. Na tento moment nikdy nezapomenu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Vlastně je to celkem vtipné, protože neobdržíme žádné body. Moc od sebe neočekávám. Chci tam jít a užít si čas na kurtu. Nebudu moc pod tlakem a budu chtít hlavně odehrát dobré zápasy.
Já děkuji za pozvání na rozhovor. Mějte se hezky.