To byl ale hráč... Andy Roddick

Zdroj fotky: Getty Images

Andy Roddick a rubrika To byl ale hráč? Jasná volba! Vždyť až do letošního US Open byl posledním tenistou mimo velkou čtyřku, který působil na Grand Slamu v roli nasazené jedničky. Na domácím Majoru tradičně slavil své narozeniny. Toto pondělí oslavil už čtyřicáté.

Tenisové začátky

Andy Roddick (celým jménem Andrew Stephen Roddick), často přezdívaný "A-Rod", se narodil 30. srpna 1982 v americkém městě Omaha. S raketou v ruce běhal po kurtu již ve čtyřech letech. Jeho otec businessman Jerry Roddick a matka učitelka Blanche Corell vychovávali tři syny. Andyho starší bratři Lawrence a John byli v mladí také nadějnými tenisty (John patřil v USA do TOP 10), ale pouze nejmladší ze tří bratrů se prosadil do světové špičky.

Juniorská kariéra

V 17 letech zvažoval nadějný teenager po sérii porážek na juniorském okruhu konec s tenisem. Jeho trenér Tarik Benhabiles ho však přesvědčil, ať dá tenisu ještě pár měsíců. Vyplatilo se. V roce 2000 stanul Andy Roddick na čele juniorského žebříčku. K tomu mu v daném roce pomohly triumfy na Australian Open, kde porazil ve finále Chorvata Maria Ančiče, a na US Open. Domácí podnik opanoval po vítězství nad krajanem Robbym Gineprim.

 

 
 
 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Příspěvek sdílený US Open (@usopen)

První kroky ke světové špičce

První zápas na okruhu vyzkoušel na menším domácím podniku v Delray Beach v roce 2000. Ve dvou těsných sadách tehdy nestačil na 104. hráče světa Itala Laurence Tielemana. O tři týdny později dostal divokou kartu na Masters v Miami. Zde v prvním kole přehrál 6:4, 6:0 Španěla Fernanda Vicenteho (hráč číslo 41 na světě). Odměnou mu byl zápas se světovou jedničkou krajanem Andrem Agassim, který povolil osmnáctiletému Andymu pouhých pět gamů.

"Andre je a vždy bude můj idol. Hodnotím ho podle toho, jak se ke mně choval a jak změnil svět k lepšímu," prohlásil, v pozdější fázi kariéry nástupce amerických velikánů, jakými byli právě Andre Agassi či Pete Sampras.

Ve stejném roce dokráčel ve Washingtonu do svého největšího čtvrtfinále (opět poražen Agassim) a na US Open si odbyl premiéru proti Španělu Albertu Costovi. Dvacátýčtvrtý hráč žebříčku vyhrál ve čtyřech setech.

Jako 156. nejlepší tenista planety vstupoval do své první plné sezóny na okruhu. V roce 2001 si v dubnu na antuce v Atlantě připsal první triumf. Do sbírky přihodil i Houston a Washington. Tři tituly a čtvrtfinále na US Open vynesly amerického teenagera do elitní dvacítky. O rok později nakoukl už poprvé do TOP 10.

Snový rok 2003 – US Open a světová jednička

V Austrálii měl na dosah první finále na Grand Slamu. O něj bombarďáka z Nebrasky nečekaně připravil Němec Rainer Schuettler (světová 36), který ve finále jasně nestačil na Andreho Agassiho. V All England Clubu dokráčel opět do semifinále. V souboji žebříčkových sousedů, světové pětky a šestky, podlehl Švýcarovi Rogeru Federerovi, který završil povedený turnaj prvním grandslamovým vavřínem.

Vrchol formy přišel na amerických betonech. Triumf v Indianapolis doplnilo semifinále z Washingtonu a vítězný double na turnajích Masters v Montréalu a v Cincinnati. Jako nasazená čtyřka vstupoval do závěrečného grandslamového turnaje v sezóně. Brit Tim Henman (33. na žebříčku), Chorvat Ivan Ljubičič (43.), Brazilec Flavio Saretta (49.), Nizozemec Sjeng Schalken (12.), Argentinec David Nalbandian (13.) ani turnajová trojka Španěl Juan Carlos Ferrero nenašli na Andyho Roddicka recept.

Ve 21 letech tak získal svůj první a zároveň poslední grandslamový primát. Posunul se na druhé místo na světě a díky dobrým výsledkům po americkém Majoru zaslouženě usedl na tenisový trůn, kde vydržel třináct týdnů.

Do Australian Open 2004 vstupoval jako turnajová jednička. Od té doby až do US Open 2022 (nasazený hráč turnaje číslo 1 –⁠ Daniil Medveděv) se to nepovedlo nikomu mimo čtveřici Federer, Djokovič, Nadal a Murray.

Nebýt Rogera, titulů je víc aneb prokletý Wimbledon

Vítěz dvaatřiceti podniků ATP, včetně US Open a pěti Masters, a Davis Cupu z roku 2007 si o Grand Slam zahrál celkově pětkrát. Čtyři finálové účasti však byly neúspěšné. Jak ve Wimbledonu v letech 2004, 2005 a 2009, tak i při druhém pokusu o zisk největšího domácího titulu, ho zastavil Roger Federer. Vůbec nejvyrovnanějším bylo finále z roku 2009. V něm slavil Švýcar po výsledku 16:14 v pátém setu.

Ústup slávy

Andymu Roddickovi se dlouho vážnější zdravotní problémy vyhýbaly. První větší vynechání turnajů přišlo až po pětadvacátých narozeninách. V sezónách 2008 a 2009 musel čelit například problémům s kotníkem či levým kolenem.

V elitní desítce světového žebříčku se držel nepřetržitě takřka 10 let, až do roku 2011. Poté co neobhájil finále z Indian Wells (nestačil v něm na Ivana Ljubičiče) a vítězství z Miami, klesl do druhé desítky. Kvůli zranění ramene nenastoupil s Mardym Fishem do finále čtyřhry v Římě a následně vynechal i antukový Grand Slam v Paříži. Právě v červenci 2011 si začala zranění vybírat svou daň. Potíže měl se zády, ramenem či koleny.

Další body ztratil neúčastí ve Washingtonu a v Montréalu kvůli natrženému šikmému svalu. O návrat se pokusil v Cincinnati, ale padl v prvním kole s Philippem Kohlschreiberem. Poprvé od srpna 2001 tak vypadl z TOP 20. Na US Open 2011 si připsal poslední grandslamové čtvrtfinále.

Konec kariéry

Zranění Roddicka provázela i v následujícím roce. V Austrálii byl nucen skrečovat druhé kolo Australian Open proti Lleytonu Hewittovi. Jaro na betonech v USA třicetiletému hráči, tehdy třetímu nejlepšímu tenistovi své země, mnoho radosti nepřineslo. Na trávě v Eastbourne koncem června už to byla jiná pohádka, a i dvanáctý rok v řadě oslavil alespoň jeden titul. O měsíc později si připsal poslední turnajový vavřín v Atlantě.

Z pozice dvacátého nasazeného vyřadil v prvním kole US Open krajana Rhyna Williamse. 30. srpna 2012 v den svých třicátých narozenin oznámil, že po turnaji končí s profesionálním tenisem. Poslední vítězný zápas zapsal ve třetím kole, kde ve čtyřech sadách poslal domů Itala Fabia Fogniniho. Osmifinálový soupeř Argentinec Juan Martín del Potro ukončil Roddickovu pouť turnajem a zároveň i celou kariérou. Tu Roddick uzavřel o čtyři dny později na slavnostním ceremoniálu na stadionu Arthura Ashe. "Neříkám, že mi nebude tenis chybět. Bude," komentoval svůj odchod za novou životní etapou Andy Roddick.

Definitivní tečka přišla ale až po třech letech. Společně s Mardym Fishem odehráli v roce 2015 čtyřhru na podniku v Atlantě. Do semifinále je nepustila dvojice Eric Butorac/Artem Sitak. O dva roky později se stal členem Mezinárodní tenisové síně slávy.

Máte k tomuto článku co dodat?
Zapojte se do diskuze.
Zobrazit diskuzi
Skrýt diskuzi
Napište komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

PARTNEŘI
© 2022 TIEBREAK TENNIS
tik tok
Copyright © 2022 TIEBREAK
Google translate
usercalendar-fullmagnifier